TÉMA TÝDNE – POČASÍ:
RNDr. Zlata Čabajová je odbornice na biometeorologii. Ve své vědecké činnosti se soustředila především na výzkum vnějších vlivů, zejména povětrnostních, na zdraví člověka. Za tři desítky let, kdy se této problematice věnuje, publikovala na toto téma 150 vědeckých a odborných prací.
Foto: iStock
O metoesenzitivitě se dnes hodně hovoří. Je to módní téma, nebo má počasí skutečně takový vliv na zdraví?
Je to vědecky dokázané. Počasí přímo nevyvolá vážnou chorobu, ale má vliv na její průběh. Zhoršuje například srdečně cévní onemocnění, nemoci dýchací, psychické, pohybové, infekční i alergické. Statisticky jsme už před léty vyhodnocovali i výjezdy záchranky v souvislosti s průběhem počasí. Ukázaly se významné spojitosti. Stejně tak souvisí počasí i s úmrtím, i to máme statisticky potvrzeno. Náš organismus jako celek přirozeně reaguje na vnější vlivy. Tato schopnost adaptace nám pomáhá přežít.
Které skupiny lidí jsou z tohoto hlediska nejohroženější?
Přizpůsobování se počasí může být pro náš organismus za určitých okolností velmi zatěžující. Zejména když člověk není v dobré fyzické nebo
psychické kondici. K narušení regulačních mechanismů organismu může dojít například v důsledku nemoci, vyčerpání, narušení režimu práce a odpočinku, ve vyšším věku a podobně. Právě na výchozím stavu organismu, fázi biologického rytmu, meteotropním typu jedince, jeho věku a pohlaví závisí reakce na počasí nejvíce. Ukazuje se například, že ženy reagují výrazněji na meteorologické změny než muži.
Čtěte také: Meteosenzitivita: ovlivňuje počasí naše zdraví?
Má na to vliv také místo, kde žijeme?
Ano. Odborníci zjistili, že na vesnici je trojnásobně méně metosenzitivních lidí než ve městě. Tam jsou totiž lidé otužilejší. Mají lepší schopnost přizpůsobit se prostředí, než obyvatelé měst. Je to důsledkem odlišného způsobu života a zdravějším prostředím na vesnici. Byly dokonce prokázané výrazné rozdíly mezi schopností adaptace na počasí mezi obyvateli průmyslových a méně rozvinutých zemí. Průmyslové země jsou na tom hůře.
Které meteorologické jevy nejvíce zatěžují naše zdraví?
Zejména prudké a výrazné změny počasí. Při nich se ozývají téměř všechny choroby – revmatické, kardiovaskulární, nemocí dýchacího systému, psychické... Zatěžující jsou velká vedra i silné mrazy.
Které roční období je nejhorší?
Jaro, kdy dochází k náhlým a prudkým změnám počasí. Velmi zatěžující je totiž nečekané střídání přílivu teplého a následně ledového vzduchu. Ze dne na den se teplota může změnit o deset stupňů i více. Naše tělo má po zimě úbytek vitamínů a minerálů, trpí
jarní únavou, nižší výkonností a také jinými zdravotními problémy.
Čtěte také: Znovu vidět jako ostříž
Je možné se proti vlivům počasí chránit například životosprávou?
Velmi důležitá je prevence. Důraz klademe na zdravou výživu se správným poměrem všech složek potravy, zejména na dostatek bílkovin a snižování množství sacharidů ve stravě. V maximální možné míře omezujeme tuky. Nezbytný je dostatek vitamínů a minerálů ve stravě. Dnes doporučovaná lakto-ovo-
vegetariánská výživa se velmi osvědčuje v prevenci chorob, zejména těch civilizačních. Znamená to omezení příjmu masa a zvýšení příjmu ovoce, zeleniny a kvalitních mléčných výrobků.
Jaké další možnosti prevence máme?
Dodržování přiměřeného denního rytmu, pravidelné střídání práce a odpočinku. klidné a věcné řešení problémů. Hlavním předpokladem harmonické osobnosti je vyrovnaný přístup k životu a harmonie v mezilidských vztazích. Takový člověk je pak odolnější vůči stresu a zátěži z venku, tedy i vůči stresu z počasí. Mimořádně důležitá je také pohybová aktivita, zejména pobyt a pohyb na čerstvém vzduchu a otužování. Samozřejmě s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. K prevenci meteosenzitivity přispívají rovněž fyzioterapeutické procedury, bazén,
sauna, masáže, elektroléčba. Dobré výsledky přináší i klimatoterapie, lázeňská kúra a vlastně i dovolená.
Co ale dělat, když jsme většinu výše zmíněných doporučení zanedbávali a naše reakce na změny počasí jsou neúnosné?
V tom případě je dobré uvážit, samozřejmě po poradě s ošetřujícím lékařem, medikamentózní léčbu. Dále je třeba v zátěžovém období zachovávat co nejvíce klid a činnosti, které vyžadují fyzické či psychické vypětí, odložit na vhodnější období.
RNDr. Zlata Čabajová, odbornice na biometeorologii, více na www.biopocasie.sk
Všímáte si vlivu počasí na vaše zdraví a kondici? Co jste zjistili? Diskutujte na našem fóru nebo na facebooku!
Kam dál?
Panika někdy přichází i ve spánku
Umění žít tady a teď
Zralý muž necucá mléčnou čokoládu!
Trápí vás alergie na slunce?
Omládněte se třemi atomy kyslíku