Janě je pětapadesát, děti měla pozdě, nyní jim je sedmnáct a patnáct. K tomu se musí starat o maminku, které je 80 let, tatínek již zemřel. Jak to zvládá, když si kvůli financím nemůže dovolit zůstat doma a nepracovat?
Foto: iStock
„Je to honička, ráno vstanu, letím do práce. Děti jsou puberťáci, nemusím s nimi být pořád, ale kontrolovat je musím. Maminka, která bydlí pár tramvajových zastávek ode mě, se sice pohybuje po bytě, ale na nákup si nedojde. Obden jí nakupuji, ale když potřebuje k doktorovi, musím si brát v zaměstnání volno. Jen někdy mě zastoupí děti,“ říká.
Podle údajů občanského sdružení Gender Studies o staré nemohoucí rodiče každodenně pečuje asi 70 % lidí ve věku 49 – 59 let, přičemž téměř polovina z nich pomoc označuje za častou. „Typickou pečující osobou je žena v pozdním produktivním věku, která povinnosti spojené s péčí o
stárnoucí rodiče kombinuje s péčí o dospívající děti. V polovině případů se k tomu přidává i potřeba harmonizace se zaměstnáním. Ženy častěji přebírají roli primárního pečovatele o seniory v rodině,“ říká socioložka Jaroslava Hasmanová Marchánková.
Čtěte také: O staré matky pečují penzistky
Češi obecně chtějí o své staré rodiče pečovat – až 84 % populace má za to, že péče o rodiče má být právě na jejich dětech. V případě nemohoucnosti rodičů by 80 % dospělých dětí upřednostnilo domácí péči, polovina by se toho sama zhostila. Takový názor zastávají dvě třetiny žen a třetina mužů. Pětkrát častěji, pokud by se postarali jen o jednoho rodiče, by byli ochotni postarat se o matku než o otce. „Postarala bych se o oba, táta ale už nežije, domácí péče je pro mě prioritní, je škoda, že stát neposkytuje podmínky,“ podotýká Jana.
I jiní lidé zmiňují obavy. Bojí se, že péči nezvládnou, a především toho, že budou muset opustit zaměstnání, a tím jim budou chybět potřebné finanční prostředky. Podle Gender Studies by hodně pomohlo pochopení a pomoc ze strany zaměstnavatelů. „Může to být podpora flexibilních forem práce, poskytování informací, ale i
emocionální podpora od zaměstnavatele,“ uvádí ředitelka Gender Studies Linda Sokačová.
Jak může pomoci zaměstnavatel (podle Gender Studies)?
1. Nabídkou flexibilní pracovní doby nebo krátkodobého volna.
2. Zprostředkovat poradenství, jak zvládat stres.
3. Poskytnout emocionální podporu.
4. Nabídnout jiné speciální programy.
Čtěte také: Firmy by mohly zohlednit i péči o staré rodiče
„U nás bohužel nic takového zaměstnavatel neposkytuje. A já jsem ráda, že mám práci, tak se bojím ozvat,“ říká Jana. Problém takzvané sandwichové generace, což je název pro lidi pečující o děti i rodiče, bude stoupat. Zvyšuje se totiž délka
dožití a zároveň klesá počet nově narozených dětí. „Je velmi pravděpodobné, že se realita kombinování práce a péče nejen o děti, ale rovněž o stárnoucí členy rodiny, stane nedílnou každodenností velkého množství zaměstnanců,“ uvedla Sokačová.
Prognóza do roku 2025 předpokládá, že na 100 žen v produktivním věku, které představují nejčastější typ pečující osoby, bude připadat 55 lidí starších 80 let. Na každou druhou ženu v daném věku bude připadat minimálně jeden senior nad 80 let, u kterého bude vysoce pravděpodobné, že bude potřebovat
pomoc. „To je síla, jsem zvědavá, jak se to bude zvládat,“ uzavírá Jana.
Staráte se o své rodiče? Co vám pomáhá a co vám naopak ztrpčuje život? Napište nám vaše příběhy do diskuzního fóra, nebo na facebook.
Kam dál?
Outplacement - pomoc při propouštění lidí z práce
Pečovatelka nakoupí, zatopí a vymění prasklou žárovku
Meteosenzitivita: ovlivňuje počasí naše zdraví?
Jak se žije tam, kde vládne příroda
Konec dorovnávání slovenských penzí