ROZHOVOR:
Mrzne, padá sníh – a tak vytáhneme čepice a šály, abychom se nenachladili. Víte ale, že naše trávicí soustava se může také nachladit, nebo naopak přehřát? O trochu jiném pohledu na vliv jídla na naše zdraví jsme si povídali s MUDr. Vladimírou Strnadelovou.
Foto: iStock
Platí: jsi to, co jíš?
Pochopitelně to platí, i když na druhou stranu jídlo není jediná věc, která nás ovlivňuje. Nicméně jednu z nejdůležitějších rolí v našem vývoji zdraví i životním pocitu zajišťuje naše každodenní strava. Nemělo by nás to překvapit, vždyť když budeme do auta lít místo benzínu naftu nebo nekvalitní benzín, pak se jistě pokazí. My pojedeme k autoopraváři, a když budeme stejnou chybu opakovat, tak se nebudeme divit, že se porucha objeví znovu. Bohužel toto u lidí a jejich potravy moc nevnímáme a to je škoda, mohli bychom se vyhnout mnoha problémům jak preventivně, tak i mnoho nemocí léčit. Ale i náš každodenní pocit, výkonnost a pohoda se dají významně ovlivnit vyváženou stravou.
Rozdělujete potraviny na ochlazující a ohřívající, tedy potraviny, které mají víc jangovou nebo jinovou energii. Odkud tyto informace čerpáte?
Před mnoha lety, když jsem začínala, byly pro mne zdrojem informací knihy, přednášky a také zkušenosti mnoha lidí, které jsem poznala. Pak jsem začala všechno zkoušet na sobě a poznala jsem, co skutečně funguje. Také na našich přednáškách říkáme, aby nám lidi nevěřili, ale aby si to zkusili na sobě. Je ale pravdou, že člověk se nejprve musí srovnat, aby své tělo alespoň trochu slyšel.
Může vést trvale nesprávný výběr potravin vzhledem k ročnímu období až ke vzniku závažných nemocí?
Žádná nemoc nevznikne z jedné příčiny, vždy je to celý soubor, který nakonec u toho kterého člověka dospěje až do stadia nemoci. Na druhou stranu nevhodná strava, tedy dlouhodobě zahřívající, nebo naopak ochlazující, může být dost významným kamínkem ve vývoji chronických nemocí. V zimě si všichni oblečeme zimní kabát, teplé boty, dáme rukavice, ale stejně tak by to mělo být i s naší stravou. Když v zimě budeme pít
zeleninové šťávy, jíst mísy syrové zeleniny a jižní ovoce, bude nás to ochlazovat stejně, jako kdybychom v mrazech chodili v kraťasech a tričku. Ochlazování organismu pak zhoršuje trávení, ledviny a postupně vede k oslabení těla a jeho náchylnosti k dalším vlivům. Podobně je to v létě, když budeme jíst hodně masa, soli, pečiva, pečené a grilované potraviny, pak přehříváme naše tělo a to poškozuje játra, srdce a náš cévní systém. Volbu potravin vhodných na léto a zimu naši předkové dělali přirozeně, my, kteří máme k dispozici všechny potraviny z celé planety, a to kdykoli, se tyto vztahy znovu musíme učit. A věřte, že se to skutečně vyplatí znát, hodně nám to pomůže v našem zdraví i životním pocitu.
Čtěte také: S teploměrem k talíři
Může naopak správný výběr potravin nemoci vyléčit?
Strava má obrovskou moc při léčbě nemocí, umí posílit orgány, odlehčit regulačním mechanismům, a když jsme důslední, pak může být léčbou i těch nejzávažnějších nemocí. Mockrát jsem toho byla svědkem u svých pacientů. Na začátku jim pomocí bylin a dalších přírodních prostředků pomůžu nastartovat celý léčebný proces a pomohu jim přenést se přes některá krizová období, ale strava je pak dovede k vyléčení a hlavně k udržení dosaženého zdraví. Naopak u lidí, kteří berou
přírodní léky, může sice také dojít ke zlepšení, ale když neudělají změny ve své životosprávě, pak se nemoci dříve nebo později vrací. Tou životosprávou rozumím nejen jídlo, ale i pohyb a psychiku. Není to úplně jednoduchá cesta, zato výsledky jsou dobré.
Které jsou podle vás nejškodlivější vžité omyly ve výživě?
Je jich spousta. Nejdůležitější je to, že strava neodpovídá charakteru našeho trávicího systému, to znamená, že nejsme na takové jídlo vůbec konstruováni, nevychází z možností našeho trávení. Současná dietologická doporučení jsou postavena na analýze prvků, vitamínů, bílkovin a podobně, ale nezohledňují náš způsob trávení a naše skutečné potřeby. Například mléko se propaguje kvůli vápníku a jeho vlivu na kosti, ten tam skutečně je, ale pro vysoký obsah fosforu je pro nás nevyužitelný. Naopak mléčná bílkovina je pro nás nestravitelná, způsobuje chronický zánět ve střevě a poškozuje střevní imunitu, tuk je zatěžující pro cévy. V oblastech, jako je Asie, až do nedávna prakticky nepili mléko a nejedli mléčné výrobky a
osteoporóza tam byla prakticky neznámá. V našich podmínkách, kdy největší regály supermarketů zaujímají mléčné výrobky, je obrovský výskyt osteoporózy, máme nekvalitní vlasy a zkažené zuby.
A co třeba pečivo?
Zrovna tak. Pečená mouka nemůže nahradit potřebné obiloviny. Je rozdíl, pokud přijímáte vařené obiloviny, jako je rýže, jáhly, pohanka, kuskus a podobně, a pečené výrobky z bílé mouky. Obiloviny nám přináší složité cukry spolu s vitamíny, minerály a bílkovinami, které jsou potřebné pro jejich strávení, pomalý rozklad a využitelnost. Pečené moučné výrobky jsou pro nás špatně stravitelné a těžko využitelné, a navíc poškozují sliznici střeva. Tím, že se pečivo stalo každodenním základem stravy, jsme si významně zhoršili střevní imunitu, poškodili střevní sliznici a zvýšili propustnost střeva. To dává základ mnoha dalším nemocem. Bohužel v tomto stavu zátěže už nepomáhá ani pečivo celozrnné. Tak bychom mohli pokračovat dál. Možná ještě jeden moderní příklad. Teď lidé jedí hodně syrových zeleninových salátů. Ale my nemáme čtyři žaludky jako kravička, my mísu syrové zeleniny nestrávíme, nerozložíme a nevyužijeme. To zatěžuje naši slinivku břišní. Nestrávená zelenina jde do spodních partií střeva a je potravou pro plísně, které se tak přemnožují.
Dokáže strava harmonizovat hormonální procesy v období menopauzy?
Ano, to je opravdu možné. Musíme stravu upravit tak, aby nezatěžovala játra – snížit maso, pečivo, tuk. A pak přidat do stravy potraviny, které harmonizují hormonální systém, takzvané fytoestrogeny. Aby nedošlo k omylu, oni nezvyšují hladinu, ale nízkou zvyšují a vysokou snižují. Jsou obsaženy ve výrobcích ze sóje – v tofu,
tempehu, misopastě. Druhou složku těchto látek získáme pak z olejnatých semen sezam, len, slunečnice a dýně.
Přichází zima. Jaké úpravě jídla bychom měli dát přednost?
Určitě je třeba, abychom změně jídla v zimě věnovali pozornost. Z obilovin více zařazujeme pohanku a jáhly, zeleninu tepelně upravujeme a syrovou dáváme opravdu jen v malém množství. Naopak nezapomínáme na zeleninu mléčně kvašenou. Obecně upravujeme potraviny delší dobu než v létě a používáme více zahřívající způsoby úpravy, jako je pečení a vaření pod tlakem. Napařování a blanšírování používáme méně často a prodlužujeme dobu jejich přípravy. Když trochu posloucháme svou intuici, pak je toto všechno přirozené.
Mnoho starších lidí málo pije. V současné době se doporučuje pít co nejvíc vody. Je to správně?
Nedostatek tekutin je škodlivý, ale i nadbytek je zrovna tak škodlivý. Když pijeme hodně, pak zvyšujeme množství tekutin v těle – a to zatěžuje naše srdíčko a ledviny, které tuto vodu musí přefiltrovat a zpracovat. Když jíme hodně masa, soli, mléčných výrobků, pak máme mnoho odpadních látek, nezbývá nám nic jiného než hodně pít, aby se dostaly z těla ven. Je to však za cenu zatížení výše jmenovaných orgánů. Proto prvním krokem je změnit stravu, snížit spotřebu masa, mléčných výrobků, soli a chemie ve stravě. Dále zařadit do organismu tepelně upravenou zeleninu, obiloviny a luštěniny. Když vše jen vaříme ve vodě, dostáváme touto formou do organismu hodně potřebných a dobře vázaných tekutin. Navíc při této stravě není tolik odpadních látek, které musíme vyloučit z těla. Pak nám stačí zhruba litr či litr a půl tekutin denně.
Proč se stále více objevují potravinové a jiné alergie i ve vyšším věku?
Alergie je vždy otázka poruchy imunity. Alergeny jsou jen důsledek, celý proces začíná tím, že máme špatnou obranyschopnost, která pak je porušena natolik, že reaguje na látky, na které reagovat nemá. Největší část imunity začíná ve střevě a jeho sliznici. Ta je závislá na složení stravy, potravinových zátěžích, které mohou porušovat sliznici střeva. Sliznice střeva dále závisí na tom, jak jsme byli dlouho kojeni, jak často jsme používali antibiotika, a také na tom, jaké je složení naší stravy. Proto je možné a dobré léčit jakoukoli alergii pomocí změny stravy a přizpůsobením jídla tomu, co potřebujeme, a tomu, co skutečně strávíme.
V poslední době narůstá počet celiaků. Je celiakie léčitelná?
Celiakie je autoagresivní onemocnění, kdy imunitní buňky jsou namířené proti vlastnímu střevu. Jeho léčbou je nejen vysazení lepku, ale hlavně úprava stravy tak, aby došlo k uzdravení střeva. Bohužel současně propagovaná bezlepková dieta splňuje jen první podmínku. Proto místo bezlepkového pečiva je třeba založit stravu na bezlepkových obilovinách – rýži, jáhlách, pohance, kukuřici, amarantu a quinoe. Přidáme tepelně upravenou zeleninu, malé množství luštěnin. Lidé nemocní celiakií se nejen zlepšují, ale zlepšuje se i jejich střevo a imunitní systém. Bohužel lepek je jednou z příčin mnoha autoagresivních nemocí, aniž by to lidé věděli. A vhodná strava může velmi pomoci.
Jak se vypořádat s chutí na sladké?
Chuť na sladké je naší základní chutí a je třeba ji umět náležitě uspokojit. Jednoduchý cukr – třtinový, řepný – má mnoho nevýhod a vede k mnoha nemocem. Proto je třeba na uspokojení sladké chuti používat tepelně upravené ovoce a slady. Pokud je chuť na sladké velká, je potřeba nejprve snížit sůl, maso a pečivo a pak se sama přirozeně upraví. Někdy je potřeba pomocí bylin srovnat funkci slinivky břišní a pak nás uspokojí zdravé sladké a vše je v pořádku. Při vyvážené a správné stravě je potřeba sladkostí malá. Obiloviny a zelenina mají také sladkou chuť, ale tu začneme vnímat až tehdy, když naše chuťové pohárky nejsou zaneseny solí, jednoduchým cukrem a chemickými chutěmi. Strava, jejíž základ tvoří obiloviny, zelenina a luštěniny – tedy strava našich předků, je daleko pestřejší než běžné jídlo, je potřeba se k ní vrátit a naučit se ji připravovat. Stojí to za to.
Věříte tomu, že má strava takový vliv na naše zdraví? Diskutujte s ostatními čtenáři na diskuzním fóru nebo na facebooku.
Kam dál?
Z deníku nevlastní babičky (24)
Jiří Ježek - nejlepší handicapovaný sportovec roku 2009
Meteosenzitivita: ovlivňuje počasí naše zdraví?
Femme fatale: věčný fenomén osudové ženy
Letní vitaminy pro zimní imunitu