Václavovi je pětasedmdesát, nemá děti a manželka mu už zemřela. Jeho důchod činí deset tisíc korun měsíčně, náklady na bydlení osm tisíc. A co jídlo, léky, hygienické prostředky a další nezbytné věci? Se dvěma tisícovkami rozhodně nevyžije. Václav má nárok na příspěvek na bydlení, nesmí se ale stydět zažádat si o něj na úřadu práce.
foto: iStock
Zatímco penze byly od ledna zvýšeny v průměru jen o 174 korun, výdaje seniorů stále rostou. Jen kvůli zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 14 procent jejich měsíční náklady vzrostly v průměru o 400 korun. Ouvej je i mnohým dalším, kteří v penzi nejsou. Zvýšení životních nákladů nevyváží totiž ani již platné navýšení životního minima z 3 126 na 3 410 korun, tedy o 284 korun, a existenčního minima z 2 020 na 2 200 korun, tedy o 180 korun měsíčně.
Jelikož valorizace penzí ani z poloviny nepokrývá růst cen a životních nákladů seniorů, mnoho z nich se potýká s problémem, jak si zajistit živobytí, jak nestrádat, jak prožívat důstojné stáří, aniž by se člověk, který celý život poctivě pracoval, nebál ve stáří o holé přežití. Penzisté mnohdy nemají ani na náklady spojené s
bydlením, které neustále stoupají. Mnozí z nich mají právo na příspěvek na bydlení, stydí se ale říci si o něj nebo o nároku nevědí. Stud musí jít stranou – příspěvek je nárokový, a nejen seniorům může výrazně pomoci.
Čtěte také: Sociální služby jsou v ohrožení
Berete jen 11 580 korun? Máte nárok na příspěvek
Na příspěvek na bydlení má nárok každý člověk žijící sám ve vlastním nebo
družstevním bytě v Praze, jehož měsíční příjem nepřesahuje 11 580 korun. Pokud někdo bydlí v Praze v bytě nájemním, má nárok na příspěvek na bydlení, pokud jeho příjem nepřekročí 20 190 korun.
Mimo Prahu se jedná o nižší částky. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká tehdy, pokud měsíční náklady na bydlení převýší v Praze 35 procent a mimo hlavní město 30 procent příjmu dotyčného. Je to ale podmíněno tabulkami takzvaných normativních nákladů na bydlení, do kterých je nutné se vejít a které každý rok aktualizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Určitě je dobré se informovat buď přímo na ministerstvu, nebo na úřadu práce.
Pokud v domácnosti žije více lidí, maximálně možné příjmy pro nárok na příspěvek na bydlení jsou vyšší – v nájemním bytě nacházejícím se v hlavním městě se mohou vyšplhat až na 49 340 za všechny členy
domácnosti. O příspěvek na bydlení mohou zájemci žádat na úřadu práce, jedná se o jednu z dávek státní sociální podpory.
Nejchudší mohou dostat doplatek na bydlení
Vedle příspěvku na bydlení existuje také doplatek na bydlení. Na ten mají nárok lidé v sociální tísni, kteří i po započtení příspěvku na bydlení mají právo zažádat o
příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení je vyplácen, na rozdíl od příplatku na bydlení, ze systému pomoci v hmotné nouzi, zažádat o něj lze (stejně jako o příspěvek na živobytí) na sociálních odborech pověřených obecních úřadů.
V loňském roce byla poslanci vládní koalice schválena novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na základě které mohou být od letošního roku příplatky i doplatky na bydlení vypláceny maximálně 84 měsíců během posledních deseti let, přičemž doby pobírání se v těchto letech sčítají. Po jejich uplynutí nemá už konkrétní člověk nárok na žádnou
finanční podporu týkající se bydlení. Dříve takový časový strop neexistoval.
Výjimku tvoří lidé starší sedmdesáti let, kteří žijí v domácnosti bez mladších osob, nebo lidé se závažným stavem či zdravotním postižením. Takový pozměňovací návrh loni, na návrh opozice, do novely zákona prosadil sněmovní výbor pro sociální politiku.
Kam dál?
Co přinesou soukromé fondy budoucím penzistům?
Předdůchody pro všechny?
Šetřete i při vaření kávy
Nejhůř jsou na tom senioři v pronajatých bytech
O kolik nás připraví nenápadné podzimní zdražování?
Jaké máte zkušenosti s ochotou úřadů? Svěřte se ve fóru nebo na facebooku.