Češka Anna Weiszová pracovala až do roku 1996 na Slovensku. Když nastoupila do důchodu, dostávala od slovenských úřadů o 1500 korun méně, než kdyby pobírala důchod z Česka.
Proto se začala v roce 1999 soudit a za osm let uspěla. Ústavní soud vyhověl podnětu tehdy třiašedesátileté penzistky z Opavy před třemi lety – konkrétně 29. března 2007. Rozhodl o tom, že čeští občané, kteří byli v době československé federace zaměstnaní u firem se sídlem na Slovensku, mají nárok pobírat
důchody v české výši. Penzistka nepožadovala, aby jí důchod vyplácely české úřady. Chtěla po nich pouze dorovnání.
Ústavní soud tehdy rozhodl o tom, že jak úřady, tak soudy svými verdikty penzistku diskriminují. Pro porušení Listiny základních práv a svobod zrušil dokonce verdikt Nejvyššího správního soudu, který stížnost paní Weiszové zamítl poté, co jí dal Ústavní soud už jednou za pravdu. Podle Ústavního soudu je nepřípustné rozdělovat občany podle toho, zda v dobách federace pracovali pro slovenské
firmy, nebo ne. Takové zaměstnání totiž podle soudu nelze považovat za práci v zahraničí. Obdobně se před časem vyjádřil i veřejný ochránce práv. Diskriminace vznikla již před vstupem ČR do EU.
Problém se týká asi tří tisíc penzistů
Obdobné problémy trápí zhruba tři tisíce důchodců, kterým vyplácí penze Slovensko. Naopak Česko vyplácí důchody asi 30 tisícům slovenských penzistů. Podle smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení přiznává a zabezpečuje důchodové nároky občanů stát, na jehož území před rozdělením společného státu pracovali, nebo na jehož území měla sídlo zaměstnavatelská
firma. Oba státy však mají rozdílnou konstrukci důchodů. Rozdíly mezi důchody sice už nejsou tak markantní jako dříve, ale stále jsou.
Neúspěšný návrh na dorovnání
Situaci českých důchodců, kteří pobírají důchody ze Slovenska, se v minulém volebním období snažil řešit návrh poslanecké novely zákona o důchodovém pojištění, kterou podpořil i sněmovní výbor pro sociální politiku. Odmítla jej však jak tehdejší sociálnědemokratická vláda, tak Poslanecká sněmovna. Návrhem novely měl být převeden slovenský důchod na český, a tak měly být jednorázově navýšeny slovenské důchody pro občany ČR na úroveň českých penzí.
Vyrovnání se podle návrhu mělo týkat jen lidí, kteří k 1. lednu 1993 odpracovali na Slovensku nejméně 25 let. Šlo o odškodnění jednorázové, které by nebylo plošné ani automatické, ale uskutečnilo by se na základě individuálně podané žádosti.
Někdejší vládní kabinet ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU návrh odmítl s odůvodněním, že „podmínka českého občanství pro důchodový nárok by byla v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s komunitárním právem, které neumožňuje činit rozdíly mezi jednotlivými občany členských států Evropské unie“.
Česká republika nebude dorovnávat slovenské důchody
V pondělí 25. 7. 2011 informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, že Česká republika již nebude dorovnávat důchody občanům, kteří za dob Československa
pracovali na Slovensku a mají tedy nižší penze. Podle serveru novinky.cz tím ministerstvo reagovalo na rozhodnutí soudního dvora Evropské unie. Podle jeho rozhodnutí by Česká republika měla dorovnávat důchody také občanům, kteří pracovali na jiných území sedmadvacítky. Jinak by takové jednání bylo diskriminační. Evropský soud také uznal, že vyplácení důchodů je plně v kompetenci naší republiky.
Kam dál?
Česká správa sociálního zabezpečení
Veřejný ochránce práv
Ústavní soud
Vláda schválila změny v důchodovém systému
Důchodovou reformu projedná expertní komise