Ztratit práci po padesátce je nepříjemné. Neplánovaná přestávka v kariéře však může být začátkem něčeho nového, lepšího.
Lidé po padesátce, kteří se najednou ocitli bez práce, někdy zbytečně propadají beznaději. Mají pocit, že pro ně pracovní kariéra skončila a ptají se sami sebe, co udělali špatně. Jakmile za viníka označí svůj věk, hrozí už jen krůček k rezignaci. A to by byla škoda.
Věk je něco, co nelze změnit, a stárneme všichni bez rozdílu. To, že se padesátníkům a lidem v předdůchodovém věku hledá práce hůř, je pravda. Stát motivuje zaměstnavatele, aby na tuto věkovou skupinu brali zřetel, a někteří zaměstnavatelé už sami přišli na to, že smíšené kolektivy dosahují lepších výsledků. Pokud se ale ocitnete bez práce, těžko něco z toho ovlivníte. Zaměřte se proto na to, co ovlivnit můžete. „Je mi pětapadesát, těžko mě někde vezmou!“ – takové věty navždy vypusťte ze svého slovníku.
Zkuste se na věci dívat optimisticky. Říkáte si, co je pozitivního na tom, že jste bez práce? Můžete se ohlédnout za svou dosavadní kariérou a vším, co jste dokázali, co jste se naučili, čemu jste přispěli, co vás naplňovalo – a co byste napříště chtěli udělat jinak. Možná zjistíte, že jste se celý život chtěli věnovat něčemu jinému, a nečekaná kariérní pauza pro vás bude novým startem. Udělejte si osobní inventuru a sepište si, v čem jste dobří, co všechno umíte. Nepodceňujte se a mějte tento seznam jako munici, kterou pohotově vystřelíte pokaždé, když se vás budou ptát, proč by měli zaměstnat právě vás.
Dobrá zpráva je i to, že existují organizace, které jsou připraveny vám pomoci. Díky Evropskému sociálnímu fondu je dostupná řada rekvalifikačních kurzů či individuálních poradenství nejen pro lidi po padesátce. Podívejte se facebookový profil, kde můžete získat řadu zajímavých informací a odkazů, nebo si zasoutěžit o praktické ceny.