Kdo je jen trochu zběhlý v názvech nemocí, tuší, že koncovka -itida signalizuje zánětlivé onemocnění. Má pravdu. Když se domnívá, že je způsobuje myš, má rovněž pravdu. Ovšem nejedná se o malého hlodavce, ale o myš počítačovou.
foto: iStock
A nejen o tu, myšitida je jen jedním z druhů onemocnění, které vás může postihnout při pravidelné práci u počítače. Mezi typická a nejčastější onemocnění z této skupiny patří záněty šlach, tenisový či golfový loket (ano, i ty!) a tzv. syndrom loketního a zápěstního tunelu.
Práce s myší
Pojem myšitida není český patent – v angličtině se výrazem mousitis hovorově označuje poškození hybného systému způsobené používáním počítačové myši a klávesnice, ale i joysticku. U nás se také hovoří o skupině syndromu RSI (Repetitive Strain Injury – poškození opakovaným napínáním). Už tato zkratka a její význam vypovídají, že se toto onemocnění dostaví, pokud určitý drobný pohyb opakujete pravidelně a dlouhodobě, přičemž pozornost soustřeďujete jinam – na hru, na práci apod.
Čtěte také: Cvičení na míči (1. díl)
Rozeznání obtíží
Někdo může na počítači pracovat řadu let, aniž se objeví problémy, jiného mohou potkat během pár týdnů. Dobré je všimnout si včas varovných signálů. Patří k nim bolesti v ruce, zápěstí či v horních končetinách, které se mohou šířit do oblasti krku, hlavy a hrudní páteře. Nemusíte je cítít přímo při práci na počítači, mohou se dostavit kdykoli během dne či noci. V počátečních fázích mohou po chvilce odpočinku odeznít a proto je nemusíte hned správně odhalit – mohou vypadat jen jako nepohodlí či
únava. Když však budete drobné potíže stále podceňovat a překonávat, mohou se změnit v postižení vyžadující až pracovní neschopnost.
Co vám hrozí?
Dlouhodobým používáním myši, klávesnice, ale i ovladačů herních konzolí mohou vznikat chronická onemocnění. Zde jsou ta základní:
Neinfekční zánět šlach a šlachových pouzder: Projevuje se bolestmi při pohybu zápěstí, pohybu palcem, přičemž se tyto bolesti zvyšují s pohybem a v klidu se snižují. Objevit se může rovněž otok či zčervenání postiženého místa. Léčit lze tuto nemoc klidem, fixací (ortézami), obstřiky či fyzikální léčbou. Jen těžko potížím předejdete, způsobuje je chronická zátěž, které jsou lidé pracující denně na počítači pravidelně vystaveni.
Golfový loket: Je to onemocnění, kterým trpívají hráči golfu kvůli držení golfových holí, ale přijít k němu můžete i u počítače. Projevuje se bolestivostí na malíkové straně lokte, přičemž bolest prochází směrem do předloktí. Léčba – klidový režim, rehabilitační techniky, zpravidla je nutné léčit i
krční páteř.
Tenisový loket: Poznáte jej podle náhlé bolesti na palcové straně lokte, může se projevovat i úbytkem svalové síly – neudržíte např. hrnek s kávou. Léčba je obdobná jako u lokte golfového.
Syndrom zápěstního tunelu: Je nejčastější poruchou z oblasti myšitid. Je způsoben stálým tlakem na středový nerv (špatnými pohybovými stereotypy – jako v předchozích případech) a provázen
otokem měkkých částí v zápěstí. Provází jej také mravenčení, brnění prstů. Léčba: klidový režim, fixace, protizánětlivé masti, gely, fyzikální terapie,
rehabilitační techniky.
Syndrom loketního tunelu: Útlak nervů v oblasti lokte, projevy i způsob léčby jsou obdobné jako u předchozího.
Nutno říci, že necháte-li zajít potíže příliš daleko a dovolíte onemocnění se rozvinout, může vás v krajním případě čekat i operace. Nezapomínejte rovněž, že nezůstane většinou u jediného problému, v tomto případě funguje tzv. řetězení – kdy se problémy kupí a vrší, přenášejí se na jiná místa a postihují další oblasti končetin, páteře atd. Největším problémem tak často není léčba samotná, ale nalezení klíčového postiženého místa a momentu, od něhož veškeré komplikace pocházejí.
Čtěte také: Podnikatelkou po padesátce? Chce to odvahu, ale jde to
Příčiny a následky
S prací na počítači jsou ovšem spojeny i jiné činnosti a polohy těla, které rovněž mohou zanechat nepříjemné následky.
V první řadě je to špatná výška stolu nebo židle, kvůli které pracujete se špatným postavením zápěstí, lokty vykláníte nežádoucím způsobem daleko od těla. Nastavte výšku stolu a židle tak, aby byly lokty v úhlu 90º u těla a současně abyste měli rovná
záda.
Málokdo pracuje s tzv. kompenzačními pomůckami, podložkami, takže se lokty, zápěstí či předloktí opírají o hranu stolu a způsobují místní útlak měkkých tkání, svalů a nervů. Rada? Pořiďte si kompenzační gelové podložky do rizikových míst.
I dlouhé nehty jsou nebezpečné. I když se s nimi cítíte dobře a stály nejspíš spoustu
peněz, vašemu zdraví při práci na klávesnici (a to platí také u pokladních apod.) rozhodně neprospívají. Nutí vás totiž psát s „nataženými“ prsty – naplocho – a vy tak přetěžujete ohýbače a natahovače prstů. Nehty by zkrátka měly být přiměřeně ostříhané.
Špatná výška a vzdálenost obrazovky nutí k předklonu, záklonu či předsunu hlavy a způsobují přetížení krční páteře a svalů kolem ramen. Opatření je následující: horní hranu obrazovky umístěte do výše
očí, vzdálenost od očí by měla být alespoň na délku natažené paže.
Máte monitor či často používané dokumenty jinde než přímo před sebou, vlevo či vpravo, i když mírně, je to nezdravé – musíte mít hlavu dlouhodobě otočenou do strany a přetěžujete tak krční páteř a svaly kolem ramen. Monitor raději mějte přímo před sebou, dokumenty ideálně umístěte na držák hned vedle monitoru.Konečně pozor na nevhodné prostředí. Neprospívá ani
chlad, ani průvan, protože pak hrozí onemocnění kloubů.
Zdroje:
Odborná studie MUDr. Olgy Lukešové a Mgr. Martina Sebery Záludná myšitida - nehrozí také vám?
Pracujete na počítači? Myslíte, že jste ohroženi myšitidou? Napište nám na facebook.
Kam dál?
Mobbing - šikana na pracovišti
Nemáte na bydlení? Nestyďte se říct si o příspěvek
Osolte si život!
Největší krize je v nás
Zázračné ruce nemívá jen masér