velikost písma: A +/ A/ A -

Galerie Art Deco v Michalské ulici

Autor: Zuzana Ptáčková | komentářů: 0

To, co nám ještě nedávno připadalo moderní, už dávno moderní není a to, co jsme jako nemoderní odsoudili, se znovu vrací do módy.



Možná z nostalgie nebo z touhy po pevných bodech v dnešní hektické době se vracíme ke starým osvědčeným hodnotám. Řeč je o retro stylu, který čím dál častěji přichází ke slovu.

Lidé začali objevovat kouzlo nábytku a předmětů, které ještě nedávno byly považovány za překonané a vyšlé z módy. Mnozí si je ještě pamatují coby součást domácností svých babiček. Jsou skoro zapomenuté a současně důvěrně známé, jejich historie není neuchopitelně vzdálená, ale sympaticky skoro ještě na dosah. Mají zkrátka ducha a dýchá z nich něco jako bezpečí. V tom je jejich cena. Ten, kdo pořád neví o čem je řeč, pochopí, když vstoupí do Art deco galerie v pražské Michalské ulici.

Kvalita a klasika
Její majitelka se totiž původně zaměřila právě na tohle období, které jí učarovalo už v dětství. Jenomže jak tak čas běží, postupně pomyslnou časovou hranici posunovala. „České art deco se oficiálně datuje roky 1919 až 1939. Specializovala jsem se na jeho období proto, že mi je blízké. V té době byla naše republika velice úspěšná ve všech směrech včetně toho, co se týkalo životního stylu. Nábytek, oblečení, předměty denní potřeby, to vše bylo z kvalitních materiálů, dokonale vypracované, perfektně řemeslně zvládnuté s promyšleným designem: šaty měly krásné střihy a doplňky. I takové drobnosti jako necesery či brousky na žiletky byly mechanicky dokonalé,“ říká Mili Vávrová, která galerii, v níž zaplesá srdce každého milovníka retro stylu, otevřela už před patnácti lety. „Navíc jsem vyrůstala v prostředí, které bylo tou dobou přímo ovlivněné. Mí rodiče se brali v roce 1937 a měli krásně a tehdy moderně zařízený byt. Ostatně maminka onen nábytek užívá dodnes.“

Dnes si nábytek, lustry, lampičky či bytové doplňky z doby první republiky vyhledávají často lidé, kteří si zařizují bydlení ve funkcionalistickém nebo art deco objektu a záleží jim na tom, zachovat původní styl. Ale i ti, kterým se prostě takové předměty líbí a je jim s nimi dobře. I Mili Vávrová má tak zařízený byt: „Nedržím se žádných přísných pravidel, mám doma třeba nádhernou secesní knihovnu, různé stylové artefakty, ale i moderní sedačku. Potrpím si na různé art deco doplňky, ale netrvám striktně na přesně vyhraněném stylu. Obklopuji se věcmi, které se mi líbí a jsou mi něčím milé. Když jsem si před třiceti lety zamilovala nějaký kus nábytku, tak ho přece nevyhodím, protože není čistě stylový,“ říká.

Ostatně usmyslet si, že budu mít domácnost zařízenou stylově čistě a odmítat kompromis, je sice z pohledu estéta jistě záslužné, ale značně omezující, protože s rostoucím zájmem se výběr originálů nábytku i doplňků zužuje. „I to je důvod, proč jsem v galerii přestala bezpodmínečně dodržovat období dvacátých a třicátých let minulého století a rozšířila je i na padesátá a šedesátá léta, jejichž předměty lze dnes už považovat za retro. Například takový Brusel je velice zajímavý a začíná být žádaný.“

Skvosty na smetištích
Každý den hned několikrát se Mili Vávrová v galerii setkává s výroky typu: „Takovouhle lampičku (vázu, hodiny, skleničky, rádio…) jsme mívali doma a zrovna nedávno jsme ji vyhodili!“ Těch, kteří lomí rukama, že se lehkovážně zbavili něčeho, co považovali za nemožné a nemoderní a co dnes, světe div se, někdo kupuje, je spousta. „Není to nic nového, já si ještě pamatuju, kdy se z barokních truhel dělaly králíkárny. Takovéhle situace se budou vždycky opakovat.“

Někdo si domů pořizuje věci v retro stylu, protože je to moderní, někoho ovlivní prostředí, v němž se jeho byt nachází, někomu prostě jen učaruje dokonalost zpracování a poctivost materiálu. Všichni se však shodují, že se mezi nimi cítí útulně.
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.