Prs úrodné matky Země, středočeský Olymp, srdce národa českého, za tím vším se skrývá Říp. Památný vrchol, zdvihající se do výšky 459 metrů nad mořem z Polabské nížiny severozápadně od Prahy.
Velebná hora dávnověku…
Patrně každý z zná legendu o praotci Čechovi. Z bájné pravlasti se vydal se svým kmenem hledat vytouženou zemi. Putovali přes hvozdy, hory a bažiny, až dorazili do krajiny rádlem nedotčené, kde se před nimi uprostřed roviny tyčila neznámá hora. Vladyka vylezl na její vrchol a zaplesal: „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající!“
O původu jména odborníci míní, že pochází z germánského „rip“ čili hora nebo vyvýšenina a Slované ho převzali od germánských kupců. Těm zdaleka viditelný kopec charakteristické siluety sloužil jako spolehlivá orientace při cestách do Prahy.
Vznik hory souvisí se sopečnou činností v době třetihor, která byla v severních Čechách velmi intenzivní. Ještě v 18. stol. byl Říp bezlesý, teplé čedičové skály se střídaly s travnatými stráněmi. V roce 1879 požádal hospodářský spolek v Roudnici tehdejšího majitele řipského panství, Mořice Lobkowitze, aby dal svahy kopce zalesnit. Velkým nákladem byly tehdy osázeny duby, buky, jasany, javory i břízami. Les tohoto složení se zde udržel dodnes. Říp sám, coby větší ostrov zeleně v okolní rovině, je útočiště zvěře a hnízdiště ptactva, na holinách lze zase spatřit vzácné druhy teplomilné květeny, např. křivatec český či kosatec nízký. V roce 1951 byl proto prohlášen za státní přírodní rezervaci, sloužící k všestrannému přírodovědeckému výzkumu.
…přitahuje i v současnosti
O symbolu českého národa se v kronikách zmiňují Kosmas, Dalimil či Václav Hájek z Libočan, ale i Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Na vrcholu Řípu upoutá pozornost „prastará“ románská rotunda. Stojí zde na věčnou paměť vítězné bitvy knížete Soběslava I., který roku 1126 v bitvě u pohraničního Chlumce udolal římského císaře Lothara. Kaple, jež je zasvěcená patronu Přemyslovců sv. Jiří a patronu země české sv. Vojtěchovi, má tři části. Hlavní, prostřední, je loď kruhového půdorysu, na východní straně je k ní připojena polokruhová apsida a na straně severní štíhlá věž válcovitého tvaru. Rotunda se v minulých letech několikrát restaurovala. Naposled byl opraven celý plášť a obnoven původní tvar a umístění oken. Na věži jsou dvě sdružená románská okna se středovými sloupky. Od roku 1963 je Říp spolu s rotundou vyhlášen národní kulturní památkou.
Tradiční pouť na horu Říp
Horu také proslavily vlastenecké tábory lidu. V bouřlivém roce 1848 se tu sešlo mohutné shromáždění, včetně K. H. Borovského či Václava Hanky, aby si připomnělo slavnou minulost. Dvacet let poté byl odtud odvezen jeden ze základních kamenů Národního divadla. Ale především o jarních svatojiřských slavnostech sem mířily a stále míří zástupy lidí a původně duchovní, mytické místo, se mění v lidovou slavnost. Tradiční pouť na horu Říp se koná vždy v dubnu, přesněji první sobotu a neděli po sv. Jiří. Letos tomu bude 24. – 25. 4. 2010. V rotundě se každou první neděli v měsíci konají od 15 hodin pravidelné mše.
Neobehraná to písnička
Půvab Řípu, živený legendou o praotci Čechovi a jeho prvovýstupu, učinil z hory během staletí oblíbený poutní cíl. Ten tvar je až magický, pocestné vždy přitáhne. Není divu, z vrcholu se naskýtá jeden z nejkrásnějších pohledů na Českou tabuli a za příznivého počasí lze vidět i Prahu. Bohužel, místy jsou vyhlídky zarostlé, počítá se však s jejich obnovou průklestem.
Blízko rotundy stojí výletní restaurace, jejíž štít zdobí obrozenecky buditelské heslo: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“. Tak jako každý muslim má za povinnost aspoň jednou v životě dojít do saúdskoarabské Mekky, měl by podle tohoto rčení každý Čech kopec u Roudnice nad Labem alespoň jednou za život navštívit. Takže vy, kdo jste to ještě neudělali, vězte, že je čas si naplánovat „dobytí této české památné hory“.
Cesta na Říp
Od severu:
Z Krabčic je vrchol Řípu asi 2 km
Krabčice leží na trase mezi Novou vsí a Roudnicí nad Labem. Odtud je cesta na horu Říp asi nejschůdnější. Jezdí sem autobusy v obou směrech. Když projdeme obcí Krabčice, pokračujeme po červené značce krásnou stromovou alejí vesničkou Rovné. Asi po 300 metrech na úpatí zabočíme vlevo na příjemnou lesní cestu, po které dojdeme až na překrásnou vyhlídku na západní část českého středohoří. Stále po červené pak „vyšplháme“ až na vrchol Řípu.
Z Roudnice nad Labem přibližně 7 km
Roudnice nad Labem leží na železničním tahu Praha – Ústí nad Labem. Vhodných spojů je tu dosti. Samotné město má několik významných památek: barokní zámek, Chrám Narození Panny Marie, věž Hlásku, Starý židovský hřbitov, Zvonici, Kratochvílovu rozhlednu a další. O zdejším kraji se můžete více dozvědět v Podřipském muzeu.
Pominete-li prohlídku města, respektive výstup na roudnickou rozhlednu, obejdete cestou z nádraží roudnický zámek a kousek nad náměstím objevíte začátek červeného turistického značení, které vás dovede až na vrchol Řípu.
Od jihozápadu:
Z Vražkova necelých 2,5 kilometru
Asi nejblíže se dostanete na Říp z vlakové zastávky Vražkov, po žluté značce. Vrchol je vidět od zastávky, pohled na horu impozantní. Jistě tak vydržíte i strmější stoupání...
Od jihovýchodu:
Z Ctiněvsi zhruba 2,5 kilometru
Stejně daleko je na Říp i z Ctiněvsi. V této vesničce staví několikrát denně motoráček (z Vraňan na trati Praha – Ústí). Ctiněves je spojována s kronikářem Hájkem z Libočan, který tvrdí, že je zde praotec Čech pohřben. Jeho hrob se ale dosud nenašel. Na kraji vesnice směrem k Řípu lze ochutnat pramen Hamlouf, který údajně praotec Čech vyrazil úderem prutu. Na Říp dojdete po červené značce příkrým stoupáním, odměnou je krásný rozhled z Pražské vyhlídky.
Neuspokojí-li vás plně hora Říp, ani jeho památky, můžete „obkroužit“ okolní střediska. Ta skrývají od pradávna mnoho pamětihodností a tajemných zákoutí, ze kterých na nás dýchá historie. V okolí doporučujeme Vraňany, Mlčechvosty, Jeviněves, Horní Beřkovice, Kostomlaty pod Řípem, Kleneč, Černoučerk, Mnetěš, či Straškov.
Více informací naleznete na:
www.roudnicenl.cz
www.hora-rip.cz