Domácí násilí, někdy též označované pojmem násilí v rodině, mívá různé projevy od týrání a zanedbávání dětí přes trýznění seniorů až po nejčastější projev – psychické a fyzické násilí mezi mužem a ženou, tedy domácí násilí v užším slova smyslu.
Ačkoliv pojem domácího násilí se zdá na prvý pohled jasný a srozumitelný, přesto jej právní předpisy České republiky v žádném zákoně přímo nedefinují. Za domácí násilí se obecně považuje stupňující se opakované násilí fyzické, psychické či sexuální povahy mezi manželi nebo partnery.V poslední době se setkáváme i s násilím vnuků vůči prarodičům a výjimečně též s násilím sociálních pracovníků a vychovatelů vůči starším lidem, které nezřídka bývá pácháno i v rozličných sociálních zařízeních (LDN, domovy důchodců a podobně).
Jak to bylo dřív
V minulosti se dlouhou dobu nad domácím násilím přivíraly oči, a to nejen v České republice, ale i ve většině tzv. vyspělých evropských států. Násilníkům hrozilo jen přestupkové řízení, popř. při závažnějším fyzickém útoku se věc řešila v rámci trestního řízení (ublížení na zdraví, omezování osobní svobody a podobně). Nový způsob řešení tohoto citlivého problému přinesl až zákon č. 135/2006 Sb., který zakotvil tzv. institut vykázání.
Vykázání násilníka je jen první krok
Od počátku roku 2007 je nově policie oprávněna, zjistí-li, že se v daném případě jedná o domácí násilí, násilníka (a tím může být i žena) vykázat z bytu nebo domu společně užívaného s obětí domácího násilí. O vykázání násilníka se postará Policie České republiky (nejbližší obvodní nebo místní oddělení podle místa, kde k násilí dochází). Policie svým ústním a posléze i písemně zpracovaným rozhodnutím násilnou osobu vykáže vždy tehdy, zjistí-li, že se v dané věci jedná o případ domácího násilí. Současně pak může být vedle toho vykázání jednání vykázané osoby vyšetřováno v rámci trestního řízení, nebo je prováděno přestupkové řízení.
Při dostatečném osvědčení domácího násilí je policie oprávněna násilnou osobu na místě ze společného obydlí vykázat a současně s tím jí zakázat vstup do společného obydlí a jeho bezprostředního okolí na dobu 10 dnů. Tato doba nemůže být v žádném případě zkrácena, a to ani tehdy, kdyby s tím ohrožená osoba souhlasila (s tím se také ve své praxi často setkáváme). Policista takto rozhodne z úřední povinnosti, tzn. pokaždé, jsou-li pro takový postup splněny podmínky a může tak učinit dokonce i proti vůli oběti domácího násilí.
Odevzdejte klíče a sežeňte si ubytování
Po vykázání je násilník povinen ihned za asistence policie opustit společné obydlí a vydat policii od něho všechny klíče. Při vykázání si násilník může vzít ze společného obydlí výlučně věci sloužící jeho osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty. Policie mu současně poskytne informace o možnostech ubytování v daném místě, ubytování si na svůj náklad vždy obstarává násilník. Do 24 hodin je pak vykázaná osoba oprávněna si za asistence policie vyzvednout další osobní věci nebo věci nezbytné pro podnikání či výkon povolání.
Vykázaný nesmí zpět minimálně 10 dnů
Naproti tomu oběti domácího násilí jsou policií poučovány o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb a o právu obrátit se s návrhem na další vykázání k soudu. Rozhodnutí o vykázání policie vedle oběti a násilníka doručí krizovému centru. Tím však činnost policie nekončí, musí totiž namátkově provádět kontroly, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná i ohrožená osoba. Porušení povinnosti nezdržovat se ve společném bytě může být postiženo jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a není ani vyloučeno vzetí násilníka do vazby. Je třeba upozornit, že se trestného činu může dopustit i týraná osoba, pokud v desetidenní lhůtě vykázaného do bytu dobrovolně vpustí.
Co dělat, když desetidenní lhůta nestačí
Je jasné, že v některých závažnějších případech, zejména když hrozí další pokračování v domácím násilí, vykázání agresora policií na deset dnů nepostačí. Proto podle zkušeností ze zahraničí (především se naši zákonodárci inspirovali v Rakousku) je nově upravena možnost domáhat se ochrany cestou civilního řízení u soudu. Oběť domácího násilí může (s odvoláním na § 76b občanského soudního řádu) podat k soudu návrh, aby bylo nařízeno předběžné opatření. O takovém návrhu soudy rozhodují zpravidla bezodkladně (nejdéle však do 48 hodin od doby, co byl návrh na nařízení předběžného opatření podán) a pokud návrhu ohrožené osoby vyhoví, pak násilníkovi uloží zejména, aby dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s ohroženou osobou, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval, případně také, aby se zdržel setkávání s ohroženou osobou a navazoval s ní jakékoliv (např. i telefonní nebo SMS) kontakty. Předběžné opatření soudu se nařizuje na jeden měsíc od vydání a pokud předtím o vykázání rozhodla policie, navazuje rozhodnutí soudu na desetidenní lhůtu stanovenou v rozhodnutí policie. Návrh k soudu může ohrožená osoba podat, aniž by mu předcházelo vykázání, které provedla policie nebo naopak v době, kdy platí vykázání provedené policií (v tomto případě se desetidenní lhůta platnosti vykázání na základě policejního rozhodnutí prodlouží do doby, než soud rozhodne o předběžném opatření).
Předběžné opatření nechte sepsat právníka
V praxi se bohužel často zapomíná, že řízení před soudem je více formální, než rozhodování policie, návrh je proto vhodné sepsat za pomocí pracovníků intervenčního centra nebo prostřednictvím advokáta, aby měl zákonem předepsané náležitosti. (Pkud potřebujete právníka, ale nemáte peníze, čtěte:
Právní pomoc zdarma). Soud může rozhodnout na rozdíl od policie jen k návrhu ohrožené osoby. K návrhu na nařízení předběžného opatření musí být připojeny listiny, z nichž plyne, že k domácímu násilí docházelo a že je obava, že dojde k jeho opakování. Soudy akceptují lékařské zprávy, policejní protokoly, zprávy o šetření orgánu péče o dítě jakož i zprávy orgánů místní samosprávy, zprávy z rodinných poraden apod. Soud neprovádí žádné dokazování (musí rozhodnout téměř obratem, bez jednání a bez výslechu účastníků) a pouhá tvrzení oběti, nejsou-li doložena, nebudou a ani nemohou k nařízení předběžného opatření soudem stačit. Proto je vhodné nejprve požádat o vykázání policii, jejíž rozhodnutí není tak formální a která jako výkonný orgán může kupř. provést šetření v místě, může zjišťovat okolnosti, z nichž lze dovodit a prokázat, že k domácímu násilí dochází.
Domů se nemusíte podívat celý rok
Pokud v průběhu měsíce, kdy má trvat nařízené předběžné opatření, bylo zahájeno řízení ve věci samé (řízení o rozvod manželství, úprava práva k bytu, vyklizení agresora apod.) může soud na návrh ohrožené osoby opakovaně prodlužovat trvání předběžného opatření, nejvýše však na celkovou dobu jednoho roku. Pokud je agresorem pracovník nějakého sociálního zařízení, pak prokázání týrání by mělo vést k okamžitému zrušení jeho pracovního poměru.
Kam dál?
Co si k vám vymahači dluhů nemůžou dovolit
Práva a povinnosti nájemníků
Právo doživotního užívání
Stali jste se někdy obětí domácího násilí? Jste v partnerském vztahu ochotni tolerovat projevy agresivity? Volali jste na někdy na linku důvěry? Podělte se o dvé zkušenosti v naší diskuzi.