velikost písma: A +/ A/ A -

Kontaktní čočky profesora Wichterleho

Autor: Bohumír Kotora | komentářů: 0

Historie v oblasti kontaktních čoček sahá až do doby Leonarda da Vinciho. Ten jako první vyslovil myšlenku, že by se dalo doplnit oko sklem.

V roce 1508 popsal princip změny síly rohovky ponořením oka do misky naplněné vodou. Jako vynálezce se ale zajímal hlavně o mechanismus přizpůsobení oka. Sklo se nakonec užilo pro výrobu prvních kontaktních čoček, jejich nošení ale vedlo k podráždění oka. Na řadu tak přišly tvrdé kontaktní čočky z polymetylmetakrylátu. Ty zavedl newyorský optometrista William Feinbloom, který v roce 1936 pro jejich výrobu použil plast jako základní materiál. Ukázalo se však, že jimi neprostupuje kyslík, čímž se omezila přirozená výměna látek oka s okolím.

Na scénu vstupuje česká genialita…
Dnešní čočky jsou již od těch prvních, co se komfortu nošení týče, k nerozeznání. Nebýt ale jednoho vědce, kdo ví, jak by vše dopadlo. Nebyl jím nikdo jiný než český vynálezce Otto Wichterle (1913 –1998). K práci na vývoji měkkých kontaktních čoček dopomohl slavnému vědci náhodný rozhovor s doktorem Purem ve vlaku cestou z Olomouce do Prahy roku 1952. Spolucestující četl odborný článek o možnostech chirurgické náhrady oka. Wichterle na jeho základě začal rozvíjet teorii o trojrozměrném hydrofilním polymeru, který by byl pro oko dobře snesitelný. Nejvhodnější se jevil HEMA gel, pohlcující asi 40 % vody, byl průhledný a měl dobré mechanické vlastnosti. Problém se ukázal s jeho zpracováním. Nejprve se gel lil do forem, čočky se však při otevírání forem trhaly a měly nepravidelné okraje. Zlom přišel v roce 1958. Vyhazov z Vysoké školy chemicko-technologické a přechod do Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH) rozjely nový výzkum na půdě ústavu. A výsledek? Nová metoda – odlévání gelu do skleněných forem. Získala se tak čočka s přesnou optikou ve střední části, zároveň se prokázalo, že měkké čočky mohou poskytnout dokonalou korekci zraku a jsou dobře snášeny.

Ministerstvo zdravotnictví však výzkum i přes Wichterlovo naléhání v roce 1961 zrušilo kvůli malým výtěžkům. V té době vědce napadl úplně nový způsob zpracování HEMA gelu, odlévání v rotujících otevřených formách. Realizační vývoj však byl v nedohlednu, a tak se Wichterle touto metodou zabýval doma. Na konci roku 1961 se mu podařilo podat důkaz, že lze kvalitní kontaktní čočky vyrobit s minimálními náklady metodou monomerního odstředivého odlévání v rotujících formách.

… aby obdržela společenský políček
Po úspěšné zkoušce těchto čoček státní instituce »zavětřily« velké hospodářské zájmy, a proto byl Wichterle vybízen k rozvinutí výzkumu čoček ve větší míře v ÚMCH. Vědec nabídku přijal, dal dohromady tým a pracoval dále na vývoji kontaktních čoček.

Od roku 1963, kdy už byly metody výroby dovedeny téměř k dokonalosti, se zájem o kontaktní čočky a také důvěra v ně zvyšovaly. Dostavila se i odezva z USA. Přestože měl Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty, mnoho firem napříč Amerikou tyto patenty vědomě porušovalo. Vrcholem ale bylo rozhodnutí českých mocipánů, kteří se v roce 1977 vzdali veškerých licenčních smluv. Chtěli tím sprovodit ze světa všechny úspěchy spojené se jménem Otto Wichterle, který byl léta nepohodlný komunistickému režimu. České hospodářství tak přišlo přibližně o miliardu devizových korun.
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.