Paní Alena zatím není penzistkou. Slýchá slova o chystané důchodové reformě, ale neví, co si má konkrétně si pod tím pojmem představit. Obává se, co bude. Nyní takzvaná Bezděkova komise konečně zveřejnila konkrétnější návrhy. Co by přinesly?
O důchodové reformě se hovoří léta. Podle zveřejněného návrhu takzvané Bezděkovy komise, která je poradním expertním sborem ministrů financí a práce a sociálních věcí, by se odvody na sociální pojistné měly v budoucnu snížit z 28 na 23 % hrubé mzdy. Strop pro tyto odvody pro vysokopříjmové skupiny by byl snížen na polovinu. V současné době je stanoven na šestinásobek průměrné měsíční mzdy. Tyto změny by byly doprovázeny zavedením jednotné 19 % sazby DPH, což by vedlo kupříkladu ke zdražení potravin i služeb.
Podle návrhu komise by se měl zároveň zvyšovat věk pro odchod do důchodu, u žen by se zvyšoval rychleji než u mužů, přičemž do roku 2035 by se věková hranice pro obě pohlaví sjednotila. Podle komise by měly být zrušeny vdovské a vdovecké důchody, což by se dotklo především osamělých žen, které se v průměru dožívají vyššího věku. Změny by postihly také lidi s přiznaným invalidním důchodem. Pravidelně by totiž byla prováděna aktualizace definic invalidity. Před přiznáním invalidního důchodu by navíc byla pravidelně posuzována možnost efektivní rehabilitace.
Na téma důchodé reformy diskutujte
zde.
Dvě varianty
Bezděkova komise návrh zveřejnila ve dvou variantách. Na základě první z nich by zůstal zachován současný systém, kam by bylo odváděno 20 % z 23 % sazby pojistného. Vznikl by ale ještě nový fondový pilíř. Tam by putovaly zbývající 3 %. Lidé by si prostě povinně spořili na individuální penzijní účty. Tato změna by se ale týkala jen těch, kterým by při zahájení reformy bylo 40 a méně let. Pro starší by byl platný stávající penzijní systém, tedy nikoli povinné odvody do individuálních penzijních fondů.
Výběr pojistného by nadále prováděla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Investiční správu individuálních účtů by prováděli asset manažeři, reformované penzijní fondy nebo investiční společnosti, a to dle volby pojištěného. Ve zprávě Bezděkovy komise je explicitně uvedeno, že „v rámci posílení důvěry veřejnosti lze uvažovat i o modelu, že v případě přání účastníka lze prostředky druhého pilíře investovat výhradně do českých státních dluhopisů.“ V rámci první varianty by existoval ještě také třetí pilíř, zahrnující životní pojištění a reformované penzijní fondy. Současná přímá podpora státu by byla zachována.
Ve druhé variantě by do prvního pilíře, tvořeného současným systémem, šlo kompletních 23 % z hrubé mzdy. Lidé by si ale zároveň na individuální účty posílali, ovšem zcela dobrovolně, další 3 %. Za to by jim stát přispíval totožnou finanční částkou. Tyto finance by spravovaly penzijní fondy, přičemž prostředky, které by si občané v obou variantách ve druhém pilíři
naspořili, by byly vypláceny formou doživotních plateb. Kdyby člověk před jejich čerpáním
zemřel, nepropadly by, ale byly by převedeny na penzijní účty jeho pozůstalých.
Podle názoru Františka Bartoše (KDU-ČSL) by na tom bezdětní byli „nesrovnatelně lépe, protože by se mohli věnovat pouze
výdělečné činnosti a přebytečné prostředky si spořit na své stáří“. Rodinám s dětmi se podle jeho slov „vlivem zvýšení sazby DPH zdraží náklady na vedení
domácnosti, a to přímo úměrně s počtem vychovávaných dětí.“
Levice proti, pravice pro
„Sociální demokracie vždy jasně deklarovala, že odmítá myšlenku privatizace průběžného důchodového systému v podobě tzv. opt-outu. Tento systém totiž znamená vyvedení peněz do negarantovaných privátních fondů. Privatizace důchodového systému je podle ČSSD z hlediska dlouhodobé rovnováhy veřejných
financí nepřiměřeným rizikem a může vést k omezení přístupu nízko příjmových skupin obyvatelstva k veřejným službám a odsoudit je k sociálním dávkám na úrovni existenčního minima,“ uvedl statutární místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. S návrhem nesouhlasí ani KSČM.
Naopak pravicové parlamentní strany si jej pochvalují. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek dokonce uvedl, že je s návrhem spokojen, protože podle jeho názoru jde i za rámec pravicového programu jeho strany. Podle Kalouska je totiž návrh komise „více pravicově populistický“. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka má za to, že důchodová reforma nesnese dalšího odkladu. Podle jeho slov musí jít ale ruku v ruce s posilováním
zaměstnanosti a
prorodinnou politikou.
Aby nějaká důchodová reforma vstoupila v platnost, je nutné, aby konkrétní změny zákonných norem prošly standardním legislativním procesem. Tedy aby je schválily obě parlamentní komory a podepsal prezident. Změny možná budou jiné, než navrhuje Bezděkova komise. V tom smyslu se po jednání s jejími experty vyjádřil kupříkladu lídr ODS Petr Nečas. Záležet podle něj bude na dohodě politických stran. Reforma by podle Nečase mohla začít platit v roce 2012.
Kam dál?
Co dělat, když schází "roky na důchod"
Smutný chudý důchodce nebo šťastný milionář?
Starobní důchod: Kolik budete dostávat?
Návrh důchodové reformy z dílny tzv. Bezděkovy komise zde.
Obáváte se změn, které důchodová reforma přinese? Která skupina obyvatel bude podle vás důchodovou reformou nejvíce poškozena? Vnímáte reformu penzijního systému jako nezbytnou? Diskutujte s ostatními čtenáři na toto téma.
Vstup do diskuze
zde.