Často dostáváme otázky na téma ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Někdy se mezi lidmi, kteří se profesionálně nezabývají právem, nesprávně zaměňují dva zcela odlišné způsoby skončení pracovního poměru, a to jednak dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a jednak výpovědí danou zaměstnavatelem zaměstnanci.
Dohoda je vlastně dvoustranná smlouva uzavřená dobrovolně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, v níž se dohodnou, za jakých podmínek a hlavně k jakému dni a případně s jakými vzájemnými nároky pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele skončí. K uzavření dohody nemůže zaměstnavatel nikdy zaměstnance nutit. Naproti tomu výpověď je jednostranný úkon, kdy se zaměstnavatel rozhodne, že se zaměstnancem pracovní poměr ukončí a k výpovědi nepotřebuje souhlas zaměstnance (proto také nemá smysl se vyhýbat podpisu a převzetí výpovědi). Dosud však platí, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů.
Problematiku výpovědi řeší nyní ustanovení § 52 zákoníku práce, který říká, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní
úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.
Kdy vzniká právo na zaplacení odstupného?
Při výpovědi ze strany zaměstnavatele vzniká v určitých případech právo na vyplacení
odstupného, to zaměstnanci přísluší jen tehdy, když s ním zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr z organizačních důvodů nebo proto, že už nemůže práci vykonávat pro
nemoc z povolání nebo pracovní úraz. Jsou-li důvodem výpovědi organizační důvody, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši 3 průměrných měsíčních mezd, jsou-li to zdravotní důvody – odstupné 12 průměrných měsíčních mezd. Na odstupné při skončení z výše uvedených důvodů máte nárok, když vám dá zaměstnavatel výpověď, i když s ním uzavřete dohodu o skončení. Odstupné může však být (např. v kolektivní) smlouvě ještě zvýšeno, zákon stanoví jen jeho minimální výši.
Jestliže skončil pracovní poměr výpovědí zaměstnavatel, má zaměstnanec ještě při skončení právo na to, aby pracovní poměr skončil až po uplynutí výpovědní doby , jež se počítá vždy od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi, musí zaměstnavatel vystavit na žádost zaměstnance posudek (pracovní hodnocení) a je třeba vždy dořešit i proplacení dovolené, kterou si nestihl vyčerpat.
Zákon zná i pojem tzv. hromadné propouštění, kdy se však nic zásadního pro zaměstnance nemění, jde spíše o bližší úpravu spolupráce mezi propouštějícím zaměstnavatelem a příslušným úřadem práce.
I proti jednostranné výpovědi se může zaměstnanec bránit, pokud má za to, že je neplatná (například pro to, že ve výpovědi uvedený důvod nebyl ve skutečnosti naplněn).
V tomto
článku se můžete dočíst o bezplatné právní pomoci při potížích v zaměstnání.
Pokud byla zaměstnavatelem podaná výpověď neplatná, pracovní poměr trvá dál.
Zákon říká, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může zaměstnanec uplatnit u
soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Pokud by žaloba nebyla podána (k soudu doručena) včas, nemůže být skončení pracovního poměru formou výpovědi s úspěchem zpochybňováno.
Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby.
Příklad ze soudní praxe najdete zde.
Kam dál?
Ztratil partner práci? Podpořte ho!
Kdy můžete vyřešit ztrátu práce odchodem do předčasného důchodu
Zneužívání postižených zaměstnanců vyřeší novela zákona
Dospělí Češi se vzdělávají méně
Dostali jste od zsměstnavatele výpověď? Jak jste se s novou situací vypořádali? Zachoval se zaměstnavatel při výpovědi seriózně nebo se vás snažil zbavit a ušetřit na vás? Diskutujte s námi přímo pod článkem nebo v diskuzním fóru.