Každý rodič chce vychovat své dítě co možná nejlépe. Zastávat výchovné principy je jedna věc, sám je dodržovat je věc druhá. Sotva naučíme své dítě něco, co sami neděláme. Dítě – a vnouče možná ještě více – se učí především nápodobou.
Dítě vzhlíží k dospělým, respektuje je a snaží se jim podobat. Bedlivě sleduje vše, co dospělí dělají. Obezřetnost je na místě a to i v případě, kdy si rodiče nebo prarodiče myslí, že je dítě nevidí nebo nevnímá. Je dobré si to rozmyslet, než vynadáme neopatrnému řidiči nebo v přírodě pohodíme prázdný obal od sušenek. Na dítě mají největší výchovný vliv běžné činnosti, u nichž si svou roli vychovatele už ani neuvědomujeme. Dítě pozoruje jednání svých opatrovníků na každém kroku. V chování každého z nás jsou situace, na kterých je potřeba zapracovat. Právě ty často zásadně ovlivňují formování dítěte, aniž si to uvědomujeme. Rodiče i prarodiče by proto měli ve výchově uplatňovat pouze ty zásady, kterými se sami řídí. Prarodič má tu výhodu, že na rozdíl od rodiče nevychovává dítě neustále a díky svým zkušenostem má větší trpělivost a nadhled. Dítě proto může od něho některé návyky snáze přijmout.
1. Partnerské soužití – lásku je třeba dávat najevo
Jedna ze zásadních hodnot, kterou může prarodič předat svým vnoučatům, je vzor dlouhodobého soužití. V současné době, kdy je rozvedeno každé druhé manželství, je vzácnost, pohybuje-li se dítě v harmonickém prostředí s fungujícími rodinnými vztahy. Dlouhodobé soužití vyžaduje vzájemnou úctu a respekt. Velmi důležité je dětem ukazovat vzájemnou fyzickou a psychickou intimitu. Když se prarodiče před vnoučetem obejmou, políbí, pohladí, dítě vidí, že láska a fyzická blízkost je důležitá pro každého.
Čtete také: Naši „mladí“ se rozvádějí
2. Slušnost – jak ji pěstovat
Slušnost, respekt a ohleduplnost jsou společenské hodnoty, které se v dnešní době příliš „nenosí“. Pro správný rozvoj těchto emočních a sociálních vlastností u dítěte je nutné, abychom se před ním nebáli uznat svou chybu a za nevhodné chování se omluvili. Vidí-li dítě, že jsme při výměně názorů klidní, snažíme se o rozumnou argumentaci a přirozeně projevujeme emoce, jako je například lítost, přijme takový způsob řešení za svůj namísto ponižování, křiku, nadávek a pohrdání či dokonce projevů agrese nebo nenávisti. Je třeba se zamyslet nad tím, jak komunikujeme s lidmi okolo sebe – vynadáme servírce, když splete objednávku, nebo se oboříme na pokladní v supermarketu, když špatně vrátí peníze? Dítě okamžitě pochytí jakoukoli nezdvořilost či pohrdání – negativní a pesimistický postoj je pro ně velmi nakažlivý. Od prarodičů se může učit, jak řešit konflikty konstruktivně, jak se s lidmi domluvit, umění vyjednávat i jak hledat kompromisy.
Čtěte také: Jak přistupovat ke kritice
3. Zdravé životní návyky – čokoládu nebo mrkev
Zdravá výživa a zdravý životní styl spolu úzce souvisí a dnešní doba tomuto trendu přeje. Jestliže vnouče vidí, že si babička s dědou jdou dvakrát týdně
zacvičit, na
procházku, zahrát si golf, projet se na
kole nebo in-line bruslích a bude-li zelenina, ovoce a zdravá kuchyně zastoupena v každodenním jídelníčku, bude pro ně zdravý životní styl samozřejmostí. Zdrženlivost by se měla u dospělých projevit také při požívání alkoholu a tabákových výrobků.
Čtěte také: Stárněte bez problémů díky stravě
4. Pracovní činnost a koníčky – televize nebo kniha
Je-li v aktivitách prarodičů patrná tvořivost, snaha překonávat nesnáze a schopnost učit se novým věcem, jsou tyto vlastnosti předávány dál. Prarodiče staví svoji autoritu zejména na moudrosti, zkušenostech a informacích, kterými své vnouče obohacují. Děti milují, když je dospělí berou s sebou do práce, když je zasvěcují do toho, co dělají a v čem jsou dobří. Pro ty, kteří jsou už v důchodu, může být prospěšné vnoučatům ukázat své koníčky, začlenit je do svých zájmových aktivit. Chceme-li vnoučata učit, musíme být ochotni s nimi jednotlivé činnosti dělat. Chceme-li, aby si vnouče místo sledování televize
četlo, místo hraní na počítači šlo na výlet, musíme být ochotni to dělat s ním Pro děti je to jasný vzkaz: Jsme sice starší, ale nebojíme se zkoušet nové věci a je s námi zábava.
Kam dál?
Vzdělávejte se hrou
Babi, proč seš ve vězení?
Cestujeme s vnoučaty
Komunikujte se svou rodinou
Syndrom prázdného hnízda aneb odchod dětí z domova
Dáváte si před vnoučaty pozor na své chování? Co děláte v případě, že je vaše vnouče svědkem něčeho, co by nemělo napodobovat? Diskutujte na toto téma s ostatními čtenáři pod článkem nebo v diskuzním fóru.