Chcete se vrátit do svého dětství? Stačí navštívit výstavu Planeta Eden v pražském centru současného umění DOX. Najdete tu Neználka, robota Emílka či různé hračky a hry s kosmickou tématikou a také dobové časopisy abc, Ohníček či Věda a technika mládeži.
Výstava potrvá do 29. listopadu a není určena jen dětem. Je zároveň nostalgickou vzpomínkou pro jejich rodiče a prarodiče, např. zvětšené ilustrace z publikace Nikolaje Nosova Neználek ve Slunečním městě připomínají jejich dětské knížky. Průchody ve vejcovitém tvaru zase navozují atmosféru kosmických lodí. Vynalézavě jsou instalována i další díla. Knihy jsou například uložené ve velkém průhledném boxu – inkubátoru a lze jimi listovat pomocí ruky vsunuté do kruhového otvoru. Další knihy se sci-fi tématikou jsou zatavené ve velkých průhledných fóliích. Oddíl věnovaný filmu ukazuje široké spektrum plakátů vědecko-fantastických snímků od známých výtvarníků Dobroslava Folla, Adolfa Borna a dalších. Soubor doplňují dále ukázky kostýmů Theodora Pištěka a práce Vladimíra Mergla k dříve zakázaným filmům Krabi a Laokón. Také výtvarníci jako Zdeněk Burian, Teodor Rotrekl, František Škoda nebo Pavel Brázda a Věra Nováková prezentují to nejlepší z tehdejší české sci-fi. Součástí výstavy je obří projekce, kdy jsou na jednu ze stěn promítány filmové sekvence.
"Výstava je o budoucnosti, která nenastala," přibližují akci oba její tvůrci Tomáš Pospiszyl a Ivan Adamovič.
„V 50. letech pod vlivem společenských utopií mnoho tvůrců uvěřilo v nezadržitelný technický pokrok a rychlé ovládnutí vesmíru. O dekádu později se tyto vize postupně vracejí zpět do žánru science fiction. Výstava nechce vyprávět podrobné dějiny sci-fi v Československu, ale na příkladech ukázat jeho estetiku tak, jak se projevovala v knižních a časopiseckých ilustracích, filmu a designu, a současně doložit jeho vliv na dobové výtvarné umění a architekturu. Expozice pak končí rokem 1978, kdy první a jediný česko-slovenský kosmonaut Vladimír Remek podnikl svůj let do vesmíru.“
Na konci 60. let se v československém filmu objevil nový žánr: crazy sci-fi komedie, která rezignovala na zobrazení věrohodné a politicky korektní budoucnosti. Proto sekce
Film nabízí jeden z nich – Ikarie XB 1 z roku 1963, který se velkoryse pokusil zachytit podobu budoucího světa.
Sekce
Svět zítřka zase představuje obraz komunistické utopie, který se v 50. a 60. letech spojil s technologickým optimismem a sociálním inženýrstvím. V architektonickém projektu Domurbia Karla Honzíka navazoval na levicové ideály meziválečné avantgardy. Knihy o kolektivistické budoucnosti a časopisy jako Věda a technika mládeži rutinně přinášely obrazy světa za padesát, sto let. Obzvlášť hojné byly průhledy do zítřka v časopisech a literatuře pro děti. Fiktivní
výpravy do kosmu plnily stránky dětských časopisů a základní rozdělení světa na kapitalismus a komunismus pochytila dětská generace nevědomky z četby populárních knih o Neználkovi.
Získávání některých exponátů pro sekci
Sluneční město popisuje Tomáš Pospieszyl:
„Výrobci hraček z Československa a okolních socialistických zemí se snažili nezůstat pozadu za vývojem techniky a přinášeli na trh pestrou škálu lunochodů, lunárních vozidel, kosmických lodí a paprskometů. Jsou zde také hračky a stolní hry, které jsme sháněli po bazarech nebo na internetu.“ Vesmírná témata přebíraly i deskové společenské hry.
České ilustrátory vědeckofantastické literatury naleznete v sekci
Technika vítězí.
„Symbolem technického pokroku se stala kosmická loď. Představovala touhu člověka po dálkách, po podmanění si dalších světů,“ doplňuje Ivan Adamovič. Fascinaci
cestováním do
vesmíru dokládá i obrázková kniha Šest dnů na Luně 1, domýšlející podoby budoucí techniky. K etickým otázkám i humornému zpracování sváděl jiný oblíbený sci-fi motiv: robot. Sekce
Mezi radarem a labyrintem pro změnu ukazuje dva unikátní knižní projekty 60. let, sci-fi antologie Labyrint a Tunel do pozítří.
Poslední sekce pod názvem
Retrofuturismus nabízí současné autory, jako jsou Jiří Černický, Vít Soukup, Adam Vačkář a další.
„Ti se vrací do dob socialismu a zpracovávají nikdy nenaplněné představy o budoucnosti, jež se mezitím stala naší současností. Tyto návraty mohou mít nostalgický nádech, reflektují utopické přísliby, které byly součástí jejich dětství. Současně jsou kritickým prostředkem k analýze dneška, jemuž jasnější představa o budoucnosti chybí,“ upřesňuje Tomáš Pospieszyl.
Dodejme, že výstava Planeta Eden je reprízou letošní úspěšné přehlídky v brněnském Domu umění. Svůj název převzala po stejnojmenné science fiction knize, kterou napsal v roce 1959 Stanislaw Lem. Všem návštěvníkům pak pokládá otázku, co dnes zbylo z vizí popisovaných vědecko-technickými romány i technickými časopisy.
„Může se zdát, že se jedná o téma banální. Planeta Eden se ale obrací za tématem budoucnosti. Ukazuje umění od konce 40. let, které naplňovalo požadavky totalitní moci a bylo i únikem před ní,“ dodal tvůrce výstavy ředitel Domu umění Brno Rostislav Koryčánek.
Dnes možná tyto představy nahlížíme se směsí soucitu a nostalgie. Jaký svět zítřka byl lidem slibován a jak tato vidina postupně ztrácela své kontury, až se proměnila ve vlastní karikaturu.
Foto: autorka - almavi©
Doprovodné programy
Centrum současného umění DOX připravuje k výstavě sérii doprovodných programů. Jsou to především prezentace, přednášky a diskuse s odborníky, umělci a teoretiky. Akce se konají v přednáškovém sále nebo kavárně centra DOX. Aktuální nabídku doprovodných programů naleznete na www.doxprague.org.
K výstavě jsou také po celou dobu jejího trvání připraveny pravidelné komentované prohlídky vždy v sobotu od 14:00. Pro školy, rodiny i zájmové skupiny je připraven speciální vzdělávací program – Cesta do Slunečního města.
Ve dnech 14. – 16. 10. 2010 se bude konat tematický filmový festival – přehlídka starých českých sci-fi filmů – v kině Bio Oko (Františka Křížka 15, Praha 7, www.biooko.net/cz).
Kam dál?
Projekt SENIOŘI VÍTÁNI
Hravé odpoledne v DOXu
Galerie Art Deco v Michalské ulici
Počítače přepisují lidskou řeč
Nanočástice pro společnost
Od obrázků k počítači
Viděli jste zajímavou divadelní inscenaci, četli napínavý příběh, nebo navštívili památku s poutavou minulostí? Nenechte si informace pro sebe a podělte se o ně s ostatními čtenáři přímo pod článkem nebo v diskuzním fóru.