TÉMA TÝDNE:
Často se stává, že rodiče zcela selhávají a prarodiče je musí zastoupit.
Dítě z ústavu namaluje nejčastěji strom, na který se dívá z okna. „Normální“ dítě zase obvykle kreslí sebe s maminkou a tátou, jak jdou na návštěvu k babičce s dědou. Často se ale stává, že rodiče zcela selhávají a prarodiče je musí zastoupit.
Důvodem takové výměny rolí bývá často tíživá sociální situace. Ústavní soud sice vydal chvályhodný verdikt, že dítě nesmí být odejmuto do ústavní péče kvůli chudobě, ale sociální slabost přesto bývá významným důvodem, proč mladé dívky samy rezignují na mateřskou roli.
Máma zaskočila
Naštěstí mnohdy zasáhnou prarodiče – vezmou si vnoučata k sobě, učí děti svých dětí prvním
krůčkům a slovíčkům, doprovázejí je do školky i zpátky domů. Svobodné matky se v takových případech často vracejí k rodičům i bydlet – a dítě i vnouče pak žijí s prarodiči v jedné domácnosti. Někdy jsou důvodem selhání matky
emoce způsobené odchodem partnera. „Nebýt mámy, nezvládla bych to, do jiného stavu jsem přišla nečekaně v pětadvaceti, partner mě brzy nato opustil. Dodnes si vyčítám, že jsem řešila spíš své citové problémy k odcházejícímu
partnerovi než péči o dítě. Negativní vliv se na jeho vývoji ale naštěstí neprojevil, máma mě zastoupila opravdu skvěle,“ říká dnes čtyřicetiletá Alena. Její maminka Blanka se začala o malého Františka starat ve svých sedmapadesáti. Zažádala o předčasný
důchod a svého rozhodnutí nelituje. „Zachránilo to Fandovi hezké dětství a mně to vrátilo kus mládí,“ říká Blanka.
V úterý zde čtěte rozhovor s Ludvíkem Hessem o babičkách a babyboxech
Adopce v rámci rodiny
Občas se objeví i případ, že prarodiče dítě své dcery či syna přímo
adoptují. To je možné, pokud k tomu dají biologičtí rodiče souhlas – když se dcera s partnerem z jakéhokoli důvodu nechce nebo nemůže o dítě starat a souhlasí s adopcí, babička se může stát „náhradní“ matkou.
Stát se po letech znovu maminkou musí babičky někdy i proto, že se mladí stanou obětí nehody nebo nemoci. Převzít v takových situacích děti je pro všechny strany přirozené a relativně nejméně
bolestné řešení. Ochota pomoci svému potomku jde však u některých babiček ještě dále! Tiskové agentury už několikrát informovaly o případech, kdy maminka donosila za svou nemocnou dceru dítě a nakonec svého vnuka i porodila.
Sirotčinec není dobré řešení
Někteří odborníci z řad psychologů, pedagogů a sociálních pracovníků ovšem přebírání rodičovské role prarodiči nevidí rádi. Uvádějí , že starší lidé už nemají dostatek
energie, aby se dětem naplno věnovali, připomínají, že až bude vnoučatům patnáct a budou vstupovat do dospělého života, jejich prarodiče už tak zestárnou, že nebudou schopni být pro ně zázemím. Jiní experti ale upozorňují, že všechny nevýhody prarodičovské péče vyvažuje skutečnost, že děti mohou díky babičkám a dědečkům vyrůstat v rodinném prostředí a nemusí do
ústavů. Trávit mládí po „sirotčincích“totiž dětem neprospívá. A nedělá dobře ani společnosti, v níž žijí. Potvrzují to statistická data. V letech 1995 až 2004 bylo například v ústavní péči 17454 dětí, přičemž 9751 z nich (tedy 56 %) se dopustilo trestné činnosti a 8866 (tedy 51 %) páchalo trestnou činnost po opuštění ústavů.
Nyní je v českých ústavech už „jen“ jedenáct tisíc dětí, z toho dva tisíce mladších tří let. Je to však pořád mnohem více, než je na stejný počet obyvatel jinde v
Evropě obvyklé. A proč o tom mluvíme v článku o prarodičích vychovávajících děti svých dětí?
Protože rozumným řešením tohoto stavu může být jedině častější umísťování nechtěných dětí do náhradních rodin. A jsou-li tou náhradní rodinou přímo biologičtí příbuzní, například prarodiče, je to nejlepší ze špatných možností, když normální rodina zkolabuje.
Pečujete o vnoučata místo vaší dcery či snachy? Jaké máte s druhým mateřstvím zkušenosti? Diskutujte o tom na našem fóru nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Kam s vnoučaty
jak a kdy zapojit prarodiče do výchovy?
Senioři jsou často spokojeni
V chytrém květináči rostlina neuschne
Už jste vyzkoušeli tureckou kuchyni