TÉMA TÝDNE:
Publicista a překladatel Ing. Karel Machala vystudoval sice ekonomii, ale k jeho životním tématům patří také souvislosti mezi živinami a zdravím. „O biopotraviny se zajímám již dlouho a asi 15 let pravidelně sleduji to nejzajímavější z výzkumů na téma výživa a zdraví,“ říká.
Ing. Karel Machala se svými dvojčaty Davidem a Petrem
Takže: jíst, či nejíst bio?
Ještě před sto lety by se takhle nikdo neptal, protože biopotravinami byly všechny
potraviny. Před tisíci a miliony let, kdy se tvořila a měnila genetická informace člověka, zemědělci ani příroda nepoužívali umělé chemikálie. Z hlediska adaptace genů je tedy odpověď jasná. I když se lidstvo od přirozených potravin poněkud odchýlilo, biopotravinám začíná dávat přednost stále více lidí. Podíl biologicky obdělávané půdy proto narůstá.
V kterém ovoci a zelenině je nejvíce pesticidů?
K vyšší zátěži obecně vede konvenční způsob pěstování u kořenové zeleniny a u ovoce, které se jí se
slupkou. Ale to je jen hrubé vodítko. Největší význam má upřednostňování biopotravin v případě tak často používaných potravin, jako jsou brambory či jablka. K těm zatíženějším patří celer, broskve, nektarinky, jahody, jablka, borůvky, papriky, špenát, třešně, kapusta, brambory a hrozny. Za relativně bezpečné „nebio“ lze považovat
cibuli, avokádo, kukuřici, ananas, mango, hrášek, chřest, kiwi, zelí, lilek, banány či melouny. Již existují výzkumy, které zjistily souvislosti mezi pesticidy a některými nemocemi. Nákup biopotravin tedy určitě není vyhazováním peněz.
Jak jsme na tom v českých polích a sadech a polích?
Uvádí se, že se tam každoročně spotřebuje asi 4000 tun pesticidů. Zbytky jedovatých látek se podle oficiálních testů v posledních letech objevují v 18 – 28 % českého ovoce a zeleniny. Pouze asi 1 % vzorků překračuje oficiální limity, které platí pro jednotlivé látky, avšak neřeší otázku synergického efektu mnoha pesticidů v podlimitních množstvích. Jinými slovy, některé plody obsahují i přes 10
pesticidů v podlimitním množství místo jednoho v nadlimitním.
Ceny bioprodukce bývají vyšší, což leckterého zájemce může odradit…
Nemusí tomu tak být vždy. Kdo nemůže pěstovat vlastní zeleninu, má v některých místech další možnosti: kupovat přímo od biozemědělců či iniciativ na ně napojených. Bez několika mezičlánků mohou být
ceny příznivější.
Kromě studií potvrzujících pozitivní účinky biopotravin – a negativní účinky postřiků – na zdraví, existují také studie, které se snaží příznivé účinky biopotravin zpochybnit...
Jedna taková byla vloni široce citována v českých médiích široce citována. Výzkumníci si vybrali několik živin včetně vápníku a porovnávali jejich obsah v potravinách pěstovaných konvenčním a biologickým způsobem. Nezjistili významné rozdíly. To samo o sobě nebylo překvapivé, podivný byl pouze závěr. Zněl tak, že kupovat biopotraviny nemá význam, protože obsahují stejné množství
živin. Čímž byl v argumentaci jaksi mimochodem obejit hlavní důvod, proč jsou biopotraviny lepší: nikoliv primárně kvůli živinám, ale postřikům!
Čtěte také Biopotraviny jsou bezpečnější
Upřednostňujete biopotraviny i pro svá pětiletá dvojčata?
Ano, dostávají ve stravě o dost vyšší podíl bio potravin než "statisticky průměrné
dítě". Nežijeme ale na biofarmě, a tak musíme i my dělat kompromisy.
Na téma zdravá výživa již vám vyšla knížka Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu. Prý dopisujete další –- na jaké téma?
Nese pracovní název "Géniové na prahu nové
medicíny" a je o 7 sedmi lékařích či vědcích s kritickým náhledem na některé aspekty konvenční medicíny, a kteří prosazujícími mnoho zajímavých, netoxických a účinných "přírodních" terapií.
Vaše názory týkající se biopotravin i dodatečné otázky pro ing. Machalu můžete publikovat na našem diskusním fóru nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Pánové, hurá na rajčata!
Topinambur – sladký brambor
Vítej zpátky, cizrno
Pánové, hurá na rajčata!
Dobrotami proti splínu
Ředkvičky vyženou plíseň z těla