V Žijeme naplno se čtenáři často svěřují se svými prarodičovskými starostmi i radostmi. A co pohled z druhé strany? Zajímavé svědectví o tom, jak vidí babičkovskou roli maminka třicátnice přinesl náš sesterský internetový časopis - babyweb.cz.
„Jsme jednou ze šťastných rodin, která má
babičky vlastně tři. Manželova maminka však bydlí mimo Prahu, takže o každodenní hlídání se dělí moje matka a její sestra, dvojče. Jsem výtvarnice na volné noze, pracuji doma v ateliéru, a to předpokládá klid od dětí, což bez babiček nejde. Jsem jim vděčná, že mi pomáhají. Zpočátku však trvalo, než jsme si ujasnily některé detaily ohledně výchovy," píše pětatřicetiletá Anna.
Nechceme bezohledné spratky
V čem byl zádrhel? Výtvarnice vysvětluje: „Já a můj muž jsme zastánci spíše přísnějšího
režimu. Nechceme, aby z dětí vyrostli bezohlední zpovykaní spratci s „televizní fantazií“ bez úcty ke všemu, co je obklopuje. Je jasné, že babičky si také přejí pro robátka jen to nejlepší, ale občas jim tahle překotná touha sklouzne k tomu, že by jim dovolily a k nohám snesly všechno, na co si děti jen vzpomenou.“
Jak Anna upozorňuje, to je pak ovšem v těžké konfrontaci s tím, že
doma to takhle nefunguje! Ba ani když si to děti zkoušejí vybrečet! Na babičky to ale samozřejmě platí. „Je pak složité dětem vysvětlovat, proč my jim nedovolíme a nekoupíme to a to, zatímco u prarodičů mají volnou ruku.“
Anna s babičkami také trochu bojuje s věcmi kolem
jídla a pitného režimu. Chtíc nechtíc jsou babičky „ze staré školy“ a na současnou zdravou výživu mají spíše jen pohled pozorovatele. „Takže musíme nepatrně připomínat, aby děti dostávaly víc čerstvé zeleniny a tenčí vrstvu másla na chleba. Naštěstí otázku lízátek a
bonbónů jsme vyřešili zákazem hned na začátku, takže než aby děti cucaly koncentrovaný kdoví čím obarvený cukr, raději dostanou sladké ovoce. Samozřejmě nějaká čokoládička nebo sladká tyčinka jim pak udělá velikánskou radost, protože to pro ně není každodenní samozřejmost.Další problém je pitný režim. Babičky nejsou na to zvyklé, a tak dětem pití tolik nepřipomínají, což se musí také nenápadně hlídat."
Odpůrci a příznivci bedny
Dalším sporným bodem mezi Annou a prarodičkami je sledování televize. „S manželem nejsme žádní televizní závisláci a i děti mají možnost sledovat jen pohádky, a to pouze výjimečně. Uznávám, že v případě nemoci je televize mnohdy jediná záchrana, jak udržet děti chvíli pod peřinou. Babičky však mají bohužel televizi více oblibě než my, takže jsem musela poprosit, aby vypnuly
televizi, když jsou děti u nich na návštěvě.“
Závěrem však grafička uvádí. „Naše babičky ale mají také neskutečnou spoustu výhod a ty každopádně převažují nad detaily, které se dají při troše
komunikace alespoň částečně vyřešit. Obdivuju jejich nezdolnou trpělivost a schopnost sdílet s dětmi jejich hry. Bez babiček by nám bylo ouvej. Jsem ráda, že tu jsou.“
Co soudíte o názorech maminky?Svěřte v našem fóru nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Kam s vnoučaty
Zkuste šperkařský kurz
Co si dáte chásko?
Jak sedíte za volantem, test
Jak a kdy zapojit prarodiče do výchovy?