TÉMA TÝDNE:
„V ŽOS Nymburk pracovalo kolem roku 1980 asi dva tisíce zaměstnanců. Při velkém objemu zakázek na opravy diesel-elektrických lokomotiv chyběli ve fabrice lidé. Požádali jsme o pomoc Ministerstvo dopravy a po půl roce nám odpověděli, že nám pošlou sto Vietnamců,“ vzpomíná pan Josef Kozák, bývalý personální náměstek této socialistické firmy.
Vrozenou pracovitost prokazují Vietnamci velmi často
Roztočil se kolotoč příprav. Bylo nutné zajistit dopravu ubytování, lékařské prohlídky a také jazykové kurzy. Na letišti přistálo asi sto nalehko oblečených
chlapců a mladých mužů. V příštích dnech měli naplánovaná lékařská vyšetření a přísnou karanténu. Lékařské prohlídky dopadly na výbornou. Problémem však bylo, jak se s mladíky ze vzdálené země domluvit.
Rodilého mluvčího znalého češtiny se tehdy sehnat nepovedlo. Několik učitelek českého jazyka a jeden zkušený překladatel, který vládl několika jazyky, slíbili, že zkusí pro Vietnamce připravit jazykový kurz a učební osnovy.
Než mohli noví zaměstnanci nastoupit do továrny, bylo nutno je obléci. Vybral se obchodní
dům a nakoupilo se základní ošacení. Místní však exotické sousedy přesto sledovali s údivem . Nechápali třeba proč chodí jen ve velkých komických houfech? Posléze se ukázalo, že vietnamská ambasáda jim doporučila, aby se venku pohybovali nejméně ve trojicích a příliš na sebe neupozorňovali.
Válečné vzpomínky
Tito chlapci byli vyučení ve Vietnamu, ale jako opraváři kol a šicích strojů. Party chlapů v ŽOS si je rozebrali a začali je zaučovat v zámečnické profesi. S jejich šikovností a chutí do práce zaškolování probíhalo poměrně rychle. Všichni se rychle sžili a žádné velké
problémy nikdo nezaznamenal. Zároveň se začaly šířit po fabrice drsné historky o válce ve Vietnamu. Mnoho z našich lidí válku nezažilo, psal se již 35. rok mírového života u nás. – A tito lidé si protrpěli válku na vlastní kůži.
Postupně se naši lidé dozvěděli, že válka trvala 11 let a s neuvěřitelnou krutostí zasáhla hlavně civilní obyvatelstvo. Nálety, bombardování a chemické zbraně, to byla jejich každodenní realita. Na prstech ruky ukazovali, kolik jejich nejbližších zahynulo v konfliktu, při kterém se armády několika zemí rozdělených
železnou oponou snažily prosadit své mocenské zájmy. Chlapci ukazovali prostřílené paže a popálenou kůži. Vzbuzovalo to velký respekt a lítost zároveň.
Čtěte také: Můj muž je Vietnamec
Machři svého oboru
Mezitím se rychle se rozkřiklo, že jsou nejen vyučení opraváři šicích strojů, ale že na těch strojích umí neuvěřitelné věci. Někdo jim sehnal pár šicích strojů, Češi nakoupili metráž džínoviny, která se v té době již dala koupit. Odpoledne vás chlapi změřili krejčovským metrem a druhý den jste měli ušité džíny podle světové značky a přímo na tělo.
Komické byly také situace, kdy u soustruhu pracující Vietnamec měl pod montérkovou halenou několik druhů digitálních
hodinek, které jste si vybrali podle vkusu. Kuriozitou byly mini dámské hodinky v prstýnku.
Nejlépe jazykově vybaven byl pan Li, který již dva roky předtím pracoval v Mladé Boleslavi. Každý den obešel všechny Vietnamce v podniku, vyřídil, co bylo potřeba, poradil jazykově a šel dělat svou práci. Toužil si u nás udělat všechny tři státní svářečské zkoušky. Ve vlasti by okamžitě získal práci v docích u lodí. Zkušení svářeči v ŽOS se na jeho práci chodili dívat a žasli. Zkoušky mu byly zařízeny a sám ředitel ze svářečské
školy z České Třebové přijel s fotkami jeho práce. Prohlásil, že se s takovým svářečem ještě nesetkal.
„Po 4 letech všichni odjeli zpět do Vietnamu a musíme věřit, že o naší zemi vyprávěli věci dobrém,“ říká pan Kozák. O tom, že se na nás dívali kriticky, ale nepochybuje. Jakmile se totiž tehdy Vietnamci naučili trochu
česky, začali poukazovat na to, že přijeli zvládnout profesi a pomoci fabrice, ale že se Češi většinu pracovní doby flákají a práci předstírají.
Jaké máte zkušenosti s Vietnamci vy? Svěřte se na našem fóru, nebo diskutujte přímo pod článkem.
Kam dál?
Jak získat zpět ztracené sebevědomí
Kam zase „kouká“?
Syndrom prázdného hnízda aneb odchod dětí z domova
Naši „mladí“ se rozvádějí
Na co využít cigarety?