TÉMA TÝDNE - COHOUSING:
Architektka Veronika Bešťáková se seznámila s cohousingem při hledání udržitelné formy bydlení pro seniory již během svého doktorského studia na fakultě ČVUT. Setkala se s průkopníkem amerického cohousingu arch. Charlesem Durrettem a nyní se sama věnuje šíření toho trendu.
Ing. arch. Veronika Bešťáková
Kolik cohousingových společenství vzniklo během posledních pěti let v ČR?
První zmínky o existenci cohousingu se v ČR objevily až v roce 2008, to znamená před pouhými třemi lety. Od té doby se objevilo několik pokusů cohousing zrealizovat – buď jako iniciativa samotných budoucích obyvatel (víme o třech projektech) nebo jako iniciativa developerů (také víme o třech projektech), ale žádný dosud nebyl dokončen. Pokud vím, ve všech zemích, kde se pokoušeli vybudovat první cohousing, první skutečně dokončený projekt vznikl až zhruba po deseti letech. Jedná se o zcela nový způsob bydlení a musí si proto “prošlapat cestu” (zjistit, jak je to s legislativním prostředím té které země, možným financováním, potenciální podporou konkrétní lokální samosprávy nebo i státní správy, atd.).
Existuje u nás nějaká forma státní / krajské / městské podpory pro tyto typy projektů?
V ČR je cohousing dosud velmi málo známý způsob bydlení – mezi veřejností, státní správou či regionální a místní samosprávou. V tuto chvíli je tedy u nás cohousingové hnutí zcela na začátku a je potřeba
šířit informace o tomto způsobu bydlení. To si klade mimo jiné za cíl i Cohousing.cz.
Cohousing je bydlení založené na vlastní iniciativě jeho obyvatel. V ČR ovšem existuje velmi malá zkušenost s vlastní iniciativou, participací obyvatel na projektech, zapojování veřejnosti do rozhodování (myšleno na místní úrovni). ČR je také dosud velmi ovlivněna neblahou totalitní minulostí. Je tedy potřeba postupně se věnovat i výše zmíněných tématům, které přímo ovlivňují zájem veřejnosti o cohousing. Nejdůležitější možná je zdůraznit, že cohousing může být oboustraně výhodný způsob bydlení, jak pro obyvatele, tak pro městské samosprávy, zejména v kontextu rychlého
stárnutí obyvatel.
Pozorujete nějaký charakteristický rozdíl mezi českými a zahraničním cohousingovými komunitami?
Každá země si cohousing přizpůsobí pro své zcela specifické kulturní prostředí, takže charakteristické rozdíly mezi jednotlivými zeměmi lze určitě nalézt. Lze však těžko říci, jaké jsou charakteristiky českých komunit, když projekty jsou na samém začátku a komunity vlastně ještě nejsou stabilní, v podstatě ještě zcela
nefungují.
Co oceňují obyvatelé cohousingu nejvíce a co jim na tomto bydlení naopak vadí?
Obyvatelé cohousing oceňují zejména jedinečnou kombinaci soukromí svých bytů či domků a společně sdílených prostorů a aktivit. Výsledkem je příjemné, pohodlné a bezpečné bydlení, které přináší jeho obyvatelům zároveň nezávislost. Zahraniční senioři oceňují zejména nezávislost na pomoci rodiny a společnosti. Cohousingová komunita má často příznivý vliv na celkový rozvoj místní komunity obce, do které patří, protože cohousing není žádné uzavřené společenství, ale s okolím často intenzivně komunikuje. Vznik projektu bývá zdlouhavý, je to patrné zejména u prvních projektů. Problémem může být i nedůvěra místní samosprávy a potenciálních
sousedů k této formě komunitního bydlení, a to z nedostatku relevantních informací (např. záměna cohousingu za nějakou formu sekty). V sousedském společenství se musí vždy počítat s různou mírou konfliktů, které mohou mezi obyvateli vznikat a obyvatelům nemusí být příjemné je řešit. Cohousing je založen na sdílení prostorů a aktivit, což je pro české obyvatele nezvyklé, a je třeba se tomu naučit.
Jak konkrétně má postupovat zájemce o tento druh bydlení? Na koho se obrátit?
V ČR zatím neexistuje žádná specializovaná organizace, která by už měla konkrétní zkušenosti s budováním cohousingu. V zahraničí jsou různé způsoby, jak se k takovému bydlení dostat. Často existuje databáze projektů, ať už rozestavěných nebo hotových, kde jsou volné bytové jednotky pro další zájemce. V ČR se cohousingem zabývá již delší dobu Cohousing.cz. Může nabídnout kvalifikované přednášky, případně workshopy, které detailněji seznámí zájemce o cohousing s tím, o co se vlastně přesně jedná. Přednášky se skládají z obecného úvodu a z promítání
fotografií z navštívených cohousingů. Workshopy jsou rozšířeny o podrobnější popis postupů vzniku cohousingu podle zahraničních příkladů, o procesech ve skupině nebo o pohled architekta na celou záležitost.
Je možné se do již vzniklého společenství přistěhovat?
V ČR nejblíže k realizace spějí dva developerské projekty. Jednak Alfarezidence v Praze, ta zahrnuje prvky cohousingu, ale developer se paradoxně od cohousingu distancuje, protože je přesvědčen, že by slovo “cohousing”, případně “komunita”, mohly odradit potenciální klienty
Druhý projekt je mnohem promyšlenější, jedná se o projekt Zåhrada v Lysé nad Labem, kde jsou přirozeně kromě rodinných bytů zahrnuty i byty pro seniory a handikepované. Tento projekt má mnohem větší
šanci stát se skutečným cohousingem, tedy vědomě budovaným sousedským společenstvím. Již nyní jeho budoucí obyvatelé shánějí další podobně smýšlející lidi a tím může vzniknout společenství ještě před nastěhováním.
V zahraničí většinou bývají fungující cohousingové projekty naplněné a zájemců bývá více než nabídek. Ale někdy se přistěhovat podaří.
Je dostupné bydlení v komunitě i pro lidi s nižším příjmem či v důchodu?
V ČR opět není žádná zkušenost. Cohousing může být založen na nejrůznějších typech vlastnictví. V zahraničí jsou cohousingy pro seniory často budovány na náklady neziskových tzv. housing association. Tyto byty nebo domky v cohousingu pronajímají. Část bytových
jednotek je třeba v osobním vlastnictví a část ve vlastnictví obce, a ta je pak pronajímá nízkopříjmovým domácnostem.
Máte zkušenost s cohousingovým typem bydlení? Vydrželi byste čekat na bydlení deset let? Diskutujte na našem fóru .
Kam dál?
Stěny z okrasných dřevin - nový prvek do českých zahrad
Mozaika na podlahu i pro radost
Pěstujte kaktusy v paneláku nebo na zahradě
Lampy a lampičky vdechnou život 1. díl