Anetka dala Štěpánce dárek, díky němuž si Štěpka konečně pochutná na kávě. Podle výpovědí típařek, by se mohlo zdát, že odvykání kouření je zábava. Jejich zkušenosti potvrzují, že „skupinová terapie“ má něco do sebe. Důležitá je vzájemná podpora, snaha obstát jako ostatní a také inspirace.
Nehledáte náhodou?
•
Podrobnosti k projektu Típni TO! LIVE zde
•
Video účastníků zde
•
Diskuzní fórum Típni TO! LIVE
•
Podpořte účastnice Típni TO! LIVE
•
Všechny díly seriálu Típni TO! LIVE najdete zde
Co napsaly tentokrát naše „típařky“ do deníku?
Štěpánka
Největší chuť na cigaretu mám při kávě. Pokusy nahradit turka kávou rozpustnou nebo bezkofeinovou ztroskotaly, nic z toho mi nechutnalo. Zůstávám tedy věrná turecké kávě s tím rozdílem, že ji nesladím.
Čaj jsem nesladila nikdy, kávu vždycky a celkem dost. Teď nesmím, protože oslazená káva mi navodí chuť na cigaretu velmi obtížně zvladatelnou. Dokud nebude protestovat žaludek, vydržím nezbytnou dobu bez slazení. Nějakou neřest si snad můžu dopřát?! Jeden citát praví, že jíme proto, abychom žili, ale nežijeme proto, abychom jedli. Přizpůsobila bych ho momentální situaci: Jím proto, abych nekouřila. Poslední dobou mám pocit, že většinu času trávím v kuchyni. Nikdy mě to moc nebavilo, do Magdaleny Dobromily mám totiž dost daleko… Mám ráda zeleninové saláty, ale dříve jsem je konzumovala spíše sporadicky, protože mě dost proháněly. Momentálně to považuji spíše za jejich přednost. Vymýšlím různé kombinace, zabavím se při tom a pochutnám si. Dnes, díky skvělému
nápadu a dárku od Anetky – ruličky z kůry skořicovníku cejlonského, jsem si po třech týdnech konečně vychutnala kávu. Žužlám ruličku při kávě místo cigára
Kéž funguje dlouho!!!
Zlatica
Celý minulý týden se nesl ve znamení běžných denních povinností, práce, pohybu a stravy s vyloučením cukrů a živočišních tuků. Z medikamentu, který mi pomáhá proti tabákové závislosti, mám utlumenou také chuť k jídlu. Mé dřívější pokusy nekouřit často selhávaly díky přibývání na váze. Tentokrát to, zdá se, bude bez problému s „kynutím“. Naopak spolu s pohybem a redukční stravou se mi za měsíc podařilo sundat skoro 2 kg. Tedy doufám, že to není důsledek nějaké metabolické poruchy. Zlepšil se mi čich i chuť je jemnější. Naposledy, když jsem nekouřila, měla jsem zvýšenou chuť na uzeniny. Teď mám ráda žervé, Lučinu, cottage,
ředkvičky, sardinky, cibulku, řeřichu apod. Na cigaretu nemám chuť vůbec. Nejsem v kontaktu s kuřáky ani s prostory kde pobývají. Nejsem ničím deprivovaná ani frustrovaná. Těším se ze života a jsem v pohodě. Tahle abstinence je zatím až pohádkově jednoduchá.
Alena
Tento týden proběhl bez větších výkyvů. Poprvé ode dne Z jsem byla opravdu šťastná, že už nekouřím. V práci zavedli novou směrnici – v pracovní době již nebude tolerováno odběhnutí si na cigaretu. Kdybych nepřestala kouřit, nezvládla bych to. Byla jsem hodně silný kuřák a bylo by pro mě velkým trápením myslet na to, že si nemůžu zakouřit, když mám chuť. V těchto situacích je jakoby naschvál chuť na cigaretu ještě silnější. To jsem si naplno uvědomila, když jsem viděla kolegyni – kuřačku, jak se kvůli novému nařízení trápí. V pátek jsem se sešla s kamarády, které jsem dlouho neviděla, a byla jsem na sebe moc pyšná, mohla jsem jim říct, že už nekouřím. Všichni mi gratulovali a podpořili moje odhodlání. Byl to příjemný a
povzbuzující okamžik.
Aneta
23. 5. Nemohla jsem dospat, těšila jsem se na poslední túru po krásných Krkonoších. Přinesla jsem příteli snídani do postele. Bylo nádherně, na cigarety jsem myslela jen minimálně. Už vůbec nekašlu – kuřácký kašel doslova odešel. JUPÍ.
24. 5. A zpátky do práce. Moc se mi nechtělo z tak krásné přírody.a být zase 8h uzavřená pod zářivkami a v klimatizovaném pracovišti, ale pak jsem byla ráda. Ale práce mi šla od ruky a ráda jsem zase všechny viděla. Nejkrásnější ovšem bylo přivítání od našeho pejska, kterého hlídali rodiče.
25. 5. Ve středu jsem měla po práci sraz se třemi kamarádkami. Dříve jsme kouřily všechny, ale dnes už jen jedna – JÁ TO ALE NEBYLA. Jedna má již dvě krásné zdravé děti. Druhá už rok a půl nekouří, už se také těším, až to u mě budou taky roky a ne jen dny., ale jsem i za ty dny vděčná. Ta poslední třeba také brzy přestane… Kouř mi sice stále voní, možná více než dříve, ale to je tak všechno. Byla jsem ráda, že jsem neměla ani pokušení. Každé ráno si nalepím 15 mg náplast Nicorette a když mám chuť na cigaretu, dám si ještě Nicorette inhalátor.
26. 5. Na dnešek byl objednán náš
pejsek na stříhání. Paní, co ho stříhá si nepřeje, aby byla panička přítomna, když se stříhá, pes je totiž pak neklidný. Byla jsem zvyklá si zatím sednout do nejbližší hospody a vykouřit ke kafi několik cigaret. Dopředu jsem si řekla, že do hospody nepůjdu, bylo hezky, tak jsem se šla projít po okolí, cestou jsem koupila krůtí maso a vyřídila pár telefonátů. Odpoledne mne čekala odborná konference pro zdravotníky, nejvíce jsem se těšila na přednášku MUDr. Matoulka, související s léčbou obezity.
27. 5. Na večer po práci jsem naplánovala Noc kostelů. Navštívili jsme jich s přítelem celkem pět, a kdyby byly otevřeny déle, tak snad couráme až do svítání. V kostelech „voněla“ kadidla, dostávala jsem chuť na cigaretu, ale jen tak lehce. Nejvíc mne pobavila situace, kdy jsme si chtěli zapálit svíčku. S podivem a zároveň radostí jsem vykřikla: Vždyť já nemám zapalovač! Přišlo mi to neuvěřitelné, vždy jsem měla kabelku plnou zapalovačů…Ale nevadilo, o oheň nebyla nouze. V kostele sv. Mikuláše na Malé Straně mi koupil přítel památeční minci na naši krásnou vycházku večerní Prahou.
28. 5. Dnes jsem měla sraz se Štěpánkou v útulné
čajovně. Pěkně jsme si popovídaly o všem možném, přes kuřácké zvyklosti, životní zážitky, dnešní absťáky až po radosti z nekouření. Strávily jsme spolu neuvěřitelných téměř 7 hodin, vypily několik čajíků – Gyokuru fuuky – velmi netradiční zelený čajík, Tamaryokucha ureshiho kamairi – Štěpce chutnal, mne nejvíce okouzlil zelený jasmínový čajík v podobě sušeného květu. Strašně jsme se nachechtaly a vzájemně povzbudily.
29. 5. Den jsme strávili s přítelem v kruhu nejbližších – seznamovali jsme prarodiče, bylo mi tak dobře, že jsem ani nemusela inhalovat. Konečně můžu dát všem voňavou
pusu.
Slavím svůj 21. den ode dne D!
Podrobnosti k projektu Típni TO! LIVE zde
Všechny díly seriálu Típni TO! LIVE zde
Podpořte náš čtyřlístek! Slova povzbuzení nebo radu můžete umístit do našeho fóra nebo jim můžete napsat . Do předmětu uveďte jméno účastnice a Típni TO! LIVE.
Petice proti kouření ve veřejných prostorách: www.stopkoureni.cz
Partneři projektu: ČRo 2 Praha, Centrum pro léčbu závislosti na tabáku, prof. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc., MUDr. Iveta Vondrová, Oddělení pneumologie, alergologie a klinické imunologie