velikost písma: A +/ A/ A -
Skupina: Zdraví / Fórum: Psychologie / Téma: Když onemocní duše
kuklo
Neregistrovaný(á) uživatel(ka)
Příspěvků: 2
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): kuklo 20.11.2010 22:18

Duše mě bolí od doby, kdy odešla moje maminka. Svět se mi obrátil naruby. Jsou lepší dny, ale většinou se potýkám s těžkými depresivními stavy. Uvažovala jsem mnohokrát o svém dobrovolném odchodu z tohoto světa. Jsem v invalidním důchodu, kvůli zdraví nemohu mnoho, ale přesto bych byla ráda ještě někomu nápomocna. Ale to je jen nesplnitelné přání.
melody
Příspěvků: 36
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): melody 02.09.2010 10:37

Moc děkuji za Tvou účast, mami.
P.S. Škoda, že neexistuje smajlík na obejmutí.
Sidi
Příspěvků: 191
RE: Pro Melody
Vložil(a): Sidi 01.09.2010 15:25

Milá dcerunko, všechny jsme s tebou a snažíme se tě pobavit!
melody
Příspěvků: 36
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): melody 01.09.2010 15:22

Ahoj děvčata♥, také jsem už poznala, když bolí duše.
Nedávno jsem prodělala nerváky a trápení. Ale už mě to pomalu přebolívá, nejvíc mi pomáhá vnouček, práce na Pc a občasné pokecání na Skype s kámoškou.
Sidi
Příspěvků: 191
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): Sidi 31.08.2010 21:15

Poletuško, to jsi napsala velmi dobře, fandím ti !!
poletucha
Příspěvků: 113
Když onemocní duše
Vložil(a): poletucha 31.08.2010 20:12

Před několika lety, kdy jsem psychicky na tom byla špatně, jsem uvažovala i o smrti. Rozhodla jsem se navštívit psychiatrii a udělala jsem moc dobře. Mám výbornou lékařku, která mě nakonec postavila na nohy a vrátila mě zpět do života. Sice stále užívám léky, ale už je mnohem, mnohem lépe.
Zároveň jsem si kladla otázku, komu bych ublížila, kdybych odešla. O co všechno bych přišla.

Nejvíc bych ublížila své rodině, všem, kteří mne mají rádi. Přišla bych o vůni lesa, květin. O zpěv ptáků, o krásu přírody, která nás obklopuje. Nebe, které ráda pozoruji a které má tolik podob. Přišla bych o mnoho okamžiků, které na mě ještě čekají. O mnoho radostí i starostí, které život přináší. O to všechno bych se připravila.

Je moc dobře, že jsem krizi překonala a mohu se radovat z každého dne, každé maličkosti, z toho, že jsem. Je škoda, že si mnoho věcí uvědomíme, až když nám je ouvej.Chce to jen dívat se kolem sebe a nebýt zahleděni jen na svá trápení. Ty totiž k životu neodmyslitelně patří. A tak věřme všichni, že po každé bouři v našem životě zase vysvitne slunce a tak jako se střídá den s nocí, střídají se i dny radosti se dny trápení. Takový je život, tak ho mějme rádi. poletucha


Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.