41 - 46 z 46 příspěvků << 1 2 3 >>
kuklo
Neregistrovaný(á) uživatel(ka)
Příspěvků: 2
|
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): kuklo 20.11.2010 22:18
Duše mě bolí od doby, kdy odešla moje maminka. Svět se mi obrátil naruby. Jsou lepší dny, ale většinou se potýkám s těžkými depresivními stavy. Uvažovala jsem mnohokrát o svém dobrovolném odchodu z tohoto světa. Jsem v invalidním důchodu, kvůli zdraví nemohu mnoho, ale přesto bych byla ráda ještě někomu nápomocna. Ale to je jen nesplnitelné přání.
|
|
|
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): melody 02.09.2010 10:37
Moc děkuji za Tvou účast, mami. 
P.S. Škoda, že neexistuje smajlík na obejmutí.
|
|
|
RE: Pro Melody
Vložil(a): Sidi 01.09.2010 15:25
Milá dcerunko, všechny jsme s tebou a snažíme se tě pobavit!
|
|
|
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): melody 01.09.2010 15:22
Ahoj děvčata♥, také jsem už poznala, když bolí duše.
Nedávno jsem prodělala nerváky a trápení. Ale už mě to pomalu přebolívá, nejvíc mi pomáhá vnouček, práce na Pc a občasné pokecání na Skype s kámoškou. 
|
|
|
RE: Když onemocní duše
Vložil(a): Sidi 31.08.2010 21:15
Poletuško, to jsi napsala velmi dobře, fandím ti !!
|
|
|
Když onemocní duše
Vložil(a): poletucha 31.08.2010 20:12
Před několika lety, kdy jsem psychicky na tom byla špatně, jsem uvažovala i o smrti. Rozhodla jsem se navštívit psychiatrii a udělala jsem moc dobře. Mám výbornou lékařku, která mě nakonec postavila na nohy a vrátila mě zpět do života. Sice stále užívám léky, ale už je mnohem, mnohem lépe.
Zároveň jsem si kladla otázku, komu bych ublížila, kdybych odešla. O co všechno bych přišla.
Nejvíc bych ublížila své rodině, všem, kteří mne mají rádi. Přišla bych o vůni lesa, květin. O zpěv ptáků, o krásu přírody, která nás obklopuje. Nebe, které ráda pozoruji a které má tolik podob. Přišla bych o mnoho okamžiků, které na mě ještě čekají. O mnoho radostí i starostí, které život přináší. O to všechno bych se připravila.
Je moc dobře, že jsem krizi překonala a mohu se radovat z každého dne, každé maličkosti, z toho, že jsem. Je škoda, že si mnoho věcí uvědomíme, až když nám je ouvej.Chce to jen dívat se kolem sebe a nebýt zahleděni jen na svá trápení. Ty totiž k životu neodmyslitelně patří. A tak věřme všichni, že po každé bouři v našem životě zase vysvitne slunce a tak jako se střídá den s nocí, střídají se i dny radosti se dny trápení. Takový je život, tak ho mějme rádi.poletucha
|
41 - 46 z 46 příspěvků << 1 2 3 >>
Diskuze
Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.