Areál Klementina v centru historické Prahy patří k největším stavebním celkům Evropy. Velkoryse pojatý raně barokní areál byl v průběhu staletí upravován, modernizován a rozšiřován, nikdy však nedoznal větších úprav. To platilo až do 30. let minulého století, kdy byly provedeny úpravy pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny.
Klementinum
V poslední době však ani ony nevyhovují současným potřebám, neboť rekonstrukce areálu, provedená podle návrhu architekta Ladislava Machoně, se omezila jen na nezbytné úpravy. Výsledkem je dnešní nejednotná a necentralizovaná soustava rozvodů, z nichž převážná část je na pokraji životnosti, pracoviště, která neodpovídají hygienickým normám, depozitáře s nevyhovujícími podmínkami pro uložení knihovních fondů.
V jednoduchosti je krása, ale jde to i složitě
V průběhu let 2005 – 2008 byla vypsána řada soutěží, které měly tento problém odstranit výstavbou nového objektu. V závěru minulého roku však záměr výstavby nové budovy byl definitivně (či dočasně) opuštěn a pozornost se znovu soustředila na rekonstrukci stávajícího areálu. Ta v dnešních dnech nabývá aktuálnosti, neboť ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka se svými spolupracovníky představil na tiskové konferenci 12. dubna 2010 projekt revitalizace Klementina a dostavby depozitáře v pražské Hostivaři. Jeho uskutečnění má alespoň vyřešit problémy s nedostatečnou kapacitou Národní knihovny na dalších šedesát let.
Do roku 2015 barokní památku čeká pět revitalizačních etap, první již začala. Stavební úpravy za téměř dvě miliardy korun proběhnou za plného provozu, za další miliardu se má v Hostivaři dostavět depozitář. V Klementinu začínají stavební úpravy v někdejších prostorách Státní technické knihovny, která se loni přestěhovala do Dejvic. V první etapě se dále bude rekonstruovat Zrcadlová kaple, Barokní sál či astronomická věž. Výstavba depozitáře je plánována do roku 2011. Po dokončení se tam přesune většina knih hlavně z novodobých fondů. Investice je o půl miliardy vyšší, než vedení knihovny předpokládalo ještě koncem loňského roku. „Důvodem je započítání druhé etapy v Hostivaři. O tom, že se vzápětí po první etapě postaví i druhá stavba, se rozhodlo při lednovém projednání ve vládě,“ vysvětlil Martin Vácha, ředitel provozu a investic Národní knihovny.
Místo blobu lobby?
Daná skutečnost odsouvá stavbu nové budovy podle návrhu
Jana Kaplického do vzdálené budoucnosti. Klementinum rekonstrukcí získá depozitní prostory pro dva a půl milionu svazků a moderní zázemí pro studenty i knihovníky. Co naopak bude postrádat, je výrazný architektonický prvek. Jediný radikální návrh na skleněné vstupní foyer z Platnéřské ulice totiž památkáři odmítli jako necitlivý zásah do barokní fasády Klementina. "Chystané práce jsou v souladu se státní památkovou péčí, nemáme žádné námitky," říká Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. Konečná varianta je tak velmi umírněná, nejviditelnějším prvkem se stane přístavba k hlavnímu vchodu do knihovny.
Vizualice přístavby k hlavnímu vchodu do NK
Národní knihovna zase na sebe upoutala pozornost a stíhá ji jeden extrém za druhým. Jestliže tři roky starý, extravagantní návrh nové budovy připomínal chobotnici, ten „dnešní“ projekt na revitalizaci Klementina, jenž má nerealizovaný blob nahradit, se drží vysloveně při zdi. Zajímavé rovněž je, že Vlastimil Ježek, bývalý ředitel Národní knihovny, svého času tvrdil, že využití Klementina není možné!? A hle, najednou, když teče do bot, to jde. Na tomto místě se zákonitě nabízí otázka: „Proč vlastně proběhla mezinárodní soutěž na novou budovu Národní knihovny (a zda nešlo o byznys s opuštěnou budovou Klementina)?
Kdo ze soutěže vytěží
Když už jsme u významu slova „soutěž“, Národní knihovna tentokrát na žádnou její architektonickou podobu nevypsala. Projekt revitalizace získala ve veřejné obchodní soutěži v roce 2008 akciová společnost Metroprojekt, stejnou cestou byl pro první fázi realizace vybrán také zhotovitel: konsorcium společností Metrostav, a.s. (Klementinum) a Arstav, s.r.o. (depozitář). „Osobně bych byla radši, kdyby byla vypsána architektonická soutěž. Na rekonstrukci by měl dohlížet architekt se specializací na historicky cenné stavby. Při dotačních podmínkách je ale někdy těžké dostát termínům, čímž bylo znemožněno i vypsání architektonické soutěže,“ omlouvá zkrácený, nicméně legální postup knihovny Goryczková. Na místě je tak otázka, zda svěření kulturní památky, navzdory jejímu historickému a kulturnímu významu, který deklarovaly všechny zúčastněné strany, do rukou společnosti, co staví dálnice, tunely a říční zdymadla, je to pravé ořechové! Obchodní soutěž je ale obchodní soutěž, ta je svatá a nikdo by neměl mít tu drzost o ní pochybovat. Že?!
Ve spojení s tím, co jsme uvedli, ještě jeden postřeh. V páté etapě se v letech 2014 a 2015 a s náklady 301 milionů korun předpokládá výstavba podzemních garáží pro 22 aut výhradně pro potřeby NK, která požaduje zrušit nadzemní parkování na dvorech areálu. O podzemních garážích uvažuje také Praha, která by je stavěla pod Mariánským náměstím (návrh vychází ze Zásad územního rozvoje, které pražští zastupitelé schválili v prosinci 2009). Záměr ještě není dořešen, ale bude to mít vliv na rozhodnutí, zda podzemní garáže v Klementinu vzniknou.
Kdyby se Klementinum řešilo veřejnou ideovou soutěží, opět by se narazilo na dopravní, archeologický a památkový problém a dle platné legislativy na nepřípustnost nových garáží v památkové rezervaci stejně jako u soutěže na revitalizaci Mariánského náměstí. Proto tedy obchodní soutěž, proto Metroprojekt.
Depozitář Hostivař, vizualizace, hlavní vchod
Knížky na cestách
Za povšimnutí rovněž stojí, jak komplikovaná bude doprava knižních svazků mezi dvěma zrekonstruovanými objekty v porovnání s návrhem Kaplického moderního informačního systému na jednom místě. Mimochodem, požadavek na dodavatele datového centra pro probíhající revitalizaci Klementina je zatím jedna velká neznámá. Konkrétní řešitel bude vybrán, až ministerstvo pro místní rozvoj uvolní patřičné finance ze strukturálních fondů.
Zadání investora pro revitalizovaný areál zní jasně: zvýšit požadovanou kapacitu pro ukládání svazků a odstranit s tím nevhodné provozní vazby. Zhotovitel tak má v rámci rekonstrukce nelehký úkol: navrátit areálu podobu odpovídající době jeho největšího rozkvětu a v rámci revitalizace hledat kompromis mezi formou a provozními potřebami moderní doby. Snad si tedy za pět let ulevíme s notickou: Pán bůh zaplať, že Klementinum není zničeno!
Foto: archiv NK