ROZHOVOR:
„Církevní restituce měly být vyřešeny již v 90. letech. Nyní se, přes složitou finanční situaci, snažíme dluh vůči církvím napravit. Ideální by bylo, aby se nemuselo škrtat ve školství, zdravotnictví či v sociální oblasti. Jestliže ministr financí přistoupil na zdanění hazardu, část peněz by mohla jít právě na restituce,“ říká Kateřina Klasnová (VV), členka vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi, jejíž jste členkou, se dohodla, že stát, pokud s tím vysloví souhlas vláda a parlament, zaplatí církvím během třiceti let 59 miliard korun a dalších 75 miliard jim vrátí v podobě lesů, polí nebo rybníků. Jste se závěrem komise spokojena?
Je to rozhodně posun oproti minulému jednání, kdy byl podíl finančního plnění mnohem vyšší. Nám se podařilo zvýšit část, která bude vrácena v naturáliích, z 51 na 75 miliard korun. Zátěž na rozpočet a státní dluh České republiky se tedy snížila o 24 miliard. Jsem také ráda, že se daří držet dohodu všech církví, protože není příliš jednoduché, aby se mezi sebou domluvily.
Měla největší slovo katolická církev?
Ano, je majoritním restituentem, patří jí kolem 98 % církevních restitucí. Za pozitivní považuji, že se katolická církev s ostatními náboženskými společnostmi domluvila, že jim nějaké procento ze svých restitucí věnuje, aby i ony mohly přejít na ekonomickou soběstačnost. Dohodly se relativně hladce - samozřejmě, že katolická církev měla trochu jiné představy než menší církve. Hlavní problém nastal tím, že byl v roce 1949 přijat zákon, kterým se církve navázaly na stát a byla jim znemožněna ekonomická soběstačnost. I to se vyrovnáním státu s církvemi napraví.
Čtěte také: Jak se zabezpečit na důchod 1. díl
Prosazovali jste ještě větší podíl odškodnění v naturáliích, než na jakém se nakonec dohodla komise?
Ano, zástupci Věcí veřejných tlačili na co největší podíl naturálních restitucí a samozřejmě by se mi líbilo, kdyby se podíl ještě zvýšil. Na druhou stranu jsem ale ráda, že ministerstvo zemědělství vyvinulo snahu a vydalo poměrně velkou část
lesů a polností. Oněch 59 miliard korun, které budou muset být církvím vyplaceny v průběhu třiceti let, je ale samozřejmě stále značná zátěž pro státní rozpočet, započítává se do státního dluhu. Obrovská škoda je, že se církevní restituce neřešily celých 22 let, měly se vyřešit hned v devadesátých letech.
Proč se podle vás nedařilo tak dlouho najít konsenzus?
Po roce 1989 se říkalo, že na to nejsou peníze, podle mě ale především chyběla politická ochota, část veřejnosti totiž není církevním restitucím příliš nakloněna. Rozšířený je lidový argument „kdo ví, jak církev k majetku přišla“, ale tento filozoficko-morální rozměr právo nezná. A když byly vyřešeny restituce fyzických osob, měly být vyřešeny i restituce
církví. V devadesátých letech navíc probíhaly různé, pro Českou republiku nepříliš výhodné, privatizace, a když použiji okřídlená slova pozdějšího premiéra (Vladimíra Špidly – pozn. red.), zdroje ještě byly. Později to bylo horší. Ani nyní není vyhráno. Parametry, které jsme dohodli v komisi, ještě musí schválit vláda a posléze parlament. Bude to ještě dlouhý legislativní proces, ale věřím, že úspěšný.
Čtěte také: Dva svaly ze zlata
Existuje nějaký zádrhel?
Velký problém je čistě v ranku ministra financí: kde peníze na církevní restituce sehnat… Budou-li schváleny komisí navrhované parametry, třicet let bude stát církvím, v rámci odškodnění, vyplácet 2 až 2,5 miliardy ročně, podle míry inflace. Bude skutečně úkolem vlády a zejména ministra financí, aby potřebné peníze našel. Každá navíc vydaná koruna ze státního rozpočtu, zvlášť v takto napjaté době, je diskutabilní. Dvě miliardy v bilionovém rozpočtu působí sice marginálně, ovšem je to vysoká částka a převedeno na resorty, jedné miliardy by bylo zapotřebí kupříkladu pro vysoké
školství. Na činnost církví stát přitom už nyní každoročně přispívá částkou 1,5 miliardy korun.
Církve požadují, aby příspěvek na platy duchovních ve výši oné 1,5 miliardy korun ročně dostávaly ještě pět let v plné výši a teprve potom se začal snižovat. Souhlasíte s tím?
Na posledním jednání komise koncem srpna jsme dohodli, že v plné výši budou církve dostávat příspěvek ještě tři roky. Od čtvrtého roku se každoročně bude o pět procent snižovat. K naprosté odluce církví od státu by mělo dojít po 17 letech.
Čtěte také: Zralý muž necucá mléčnou čokoládu!
Opozice zastává názor, že by kvůli církevním restitucím nemělo docházet ke škrtům třeba v oblasti sociální politiky nebo zdravotnictví. Jak jinak lze peníze na restituce získat?
My jsme se samozřejmě v komisi snažili, aby nastavené parametry byly co nejvýhodnější jak pro stát, tak i pro obce – církevní majetek je totiž zablokovaný a obce s ním nemohou disponovat. Jak to řešit v rámci rozpočtu, to je otázka na ministra financí Kalouska, který má k tvorbě státního rozpočtu, bohužel, zvláštní přístup, jsou to právě jen škrty. Věci veřejné se jej snažily dotlačit třeba ke zdanění hazardu, což konečně prošlo vládou, přestože se pan Kalousek dlouho bránil zuby-nehty. Zdanění by mělo ročně přinést do státního rozpočtu sedm miliard korun, potom bude mnohem jednodušší samozřejmě řešit i církevní restituce.
Co si myslíte o tom, že by církevní restituce mohly být hrazeny z daní za hazard? Diskutujte na našem fóru, nebo na facebooku.
Kam dál?
Spotřebitelský úvěr – bez rizika?
Jaké změny chystá sociální reforma pro lidi s postižením?
Jak se zabezpečit na důchod 3. díl
Vozatajství: v zápřahu koňské energie
Paříž je stále chic