velikost písma: A +/ A/ A -

S teploměrem k talíři

Autor: Michaela Plachká | komentářů: 1

TÉMA TÝDNE – VÝŽIVA: Měníte s příchodem zimy svůj šatník? Nezapomeňte také přizpůsobit svůj jídelníček. Tradiční čínská medicína i moudrost našich prababiček nás učí využívat přirozené energie potravin a jejich úpravy. Vlivem stravy na zdraví podle principů Jin a Jang se dlouhodobě zabývá MUDr. Vladimíra Strnadelová.


Foto: iStock

Teplo a chlad je jeden z nejdůležitějších protikladů našeho života. Patří k prvním vjemům novorozeného miminka a možná i k těm posledním na sklonku života. Bez tepla ze Slunce by neexistoval život na Zemi. Moderní umělé zdroje energie, a zejména tepelné energie, sice zvyšují naše pohodlí, ale odvádí nás od přirozeného koloběhu a toku energie v přírodě. Přesto na každého působí střídání dne s nocí, rytmus ročních dob nebo působení Měsíce. A v obecnějším měřítku střídání období tepla a zimy.

Už před čtyřmi tisíci let bylo působení dvou základních energií Jin a Jang geniálně popsáno v knize I-ťing (Kniha proměn). Energie Jin je charakterizována spíše jako ženská, chladná, pasivní, temná. Jang je naopak energií mužskou, rychlou, světlou, koncentrovanou. Obě energie tvoří prolínající se celek. Podobně jako pozorovatel z vesmíru vidí, že na naší planetě je zároveň den i noc.

Čtěte také: Znáte rozdíl mezi prebiotiky a probiotiky?

Energie vesmíru v hrnci
Podle tradiční čínské medicíny je každá potravina nositelem určitého druhu energie. Čínští lékaři už před tisíci lety rozdělovali potraviny na více či méně zahřívající, neutrální a více či méně ochlazující. Doktorka Strnadelová připomíná, že tento energetický pohled na stravu není nic nového. „Ani naše prababičky nejedly v zimě žádné syrové ovoce – to se sušilo, peklo, dělaly se vařené kompoty. Lidé přirozeně věděli, že v zimě není třeba se ochlazovat.“

Co můžeme tedy sami ovlivnit? Nejen výběr vhodných potravin, které vyvažují převládající energii ročního období, ale také způsob jejich úpravy. „Působení, které zvyšuje Jang v potravě, je hlavně vaření, tlak a čas. Čím déle potravinu varem či tlakem upravujeme, tím více má jangové energie. Voda, chlazení či mrazení, fermentování a napařování zvyšuje v potravě energii Jin,“ upřesňuje doktorka Strnadelová. Podle ní je také nejvyváženější způsob přípravy tzv. nishime. Používá se zejména při tepelné úpravě zeleniny. Na sebe se naskládají jednotlivé druhy zeleniny, luštěnin a obilovin tak, že dole jsou ty nejvíce jinové a nahoře nejvíce jangové. Působením varu se jednotlivé druhy přirozeně promíchají a vzniká energeticky harmonický pokrm.

Čtěte také: Celiakie a výživa

Působení některých potravin podle TČM

Ochlazují: bambusové výhonky, banány, fermentovaná sója, šafrán, chřest, zelený čaj.

Mírně ochlazují: ananas, celer, mango, máta, pomeranče, ječmen, špenát, žampiony, tofu, pohanka.

Neutrální: arašídy, brambory, broskve, meruňky, mléko, rýže, mandle, med, vepřové maso, zelí.

Oteplují: alkohol, cibule, česnek, fenykl, hořčice, hřebíček, krevety, kurkuma, pór, čerstvý zázvor.

Zahřívají: černý pepř, chilli, skořicová kůra, sušený zázvor.


Čtvero ročních dob podle MUDr. Strnadelové

Jaro
• s přibývajícím teplem zvyšujeme podíl syrové zeleniny, jíme také divokou zeleninu (kopřivy, pampelišky, podběl), zvyšujeme podíl krátce kvašené zeleniny
• klíčíme hrách, mungo, čočku, vojtěšku
• ubíráme tuku a soli
• ubíráme podíl pohanky, přidáváme kukuřici, nejvíce jíme rýži
• nejčastější úprava: vaření ve vodě, na páře, rychlé smažení

Léto
• zařazujeme saláty ze syrové zeleniny, saláty lisované
• používáme ochlazující tofu, méně soli, sójové omáčky či miso pasty
• do jídelníčku zařadíme dozrávající ovoce, neměly by chybět zelené natě a kukuřice
• nepečeme, vaříme a restujeme jen krátce, preferujeme krátké blanšírování

Podzim
• využíváme toho, co dozrává, kompoty, teplé amasaké
• vhodné jsou jáhly, zařazujeme více cizrny a hrachu
• kombinujeme více pikantních, až pálivých chutí (křen, česnek)
• přidáváme tuk a shoyu (pravou japonskou sójovou omáčku)
• nakládáme zelí, děláme pickles z přebytků zeleniny

Zima
• vynecháváme studené nápoje a čerstvě vytlačené šťávy
• jíme pohanku, jáhly, ječmen, kulatou rýži, kořenovou zeleninu
• využíváme více vývarů, delšího vaření, vaření v tlakovém hrnci
• můžeme více solit, konzumujeme větší množství dlouhodobě kvašené zeleniny

Zdroj:
V. Strnadelová, J. Zerzán: Radost ze zdravých dětí, ANAG, 2007
J. Arcimovičová: Čínská medicína pod pokličkou, BETA, 2009

Liší se váš jídelníček v zimě a v létě? Napište nám o tom do fóra nebo na facebook.

Kam dál?
Jak správně mrazit potraviny
Všude samá jablka – co s nimi?
Červené víno zatočí s cholesterolem
Protáhněte si tělo
Co ví tma?
Podzimní detoxikace – jak na ni?
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.

Dočtěte se více

Příbuzná témata: Rozhovor, Téma týdne