TÉMA TÝDNE:
Dávno už neplatí, že se lidé stěhují – především za prací – pouze z venkova do města. Fluktuace jde i opačným směrem. Lidé se z nejrůznějších příčin natrvalo přesouvají z města na venkov.
Bývá to
touha po zdravějším vzduchu a vůbec zdravém životním stylu. Když je člověk v důchodovém věku nebo má možnost bez problémů dojíždět z venkova za prací, je pro něho vesnice mnohdy jakousi oázou klidu, kde si lze vypěstovat zeleninu, chovat zvířata a být do jisté míry soběstačným. Senioři tak nezřídka opouštějí své městské byty a stěhují se na dlouhá léta budované
chalupy. Někteří odjíždějí jen na jaro a léto,na zimu se vrací domů, jiní se rozhodnou odjet na venkov natrvalo – v jejich městských bytech pak nezřídka bydlí dospívající vnoučata.
Odchod z města na venkov může být i nedobrovolný, odvozený od ekonomické situace seniorů. Na zvyšující se nájmy, jejich
deregulaci, která za rok dorazí i do Prahy, penze prostě mnohdy nestačí a ne vždy pomohou děti. Někteří senioři jsou navíc bezdětní. Chaloupka je tedy poslední záchranou. Problémem pro člověka, který byl po celý život zvyklý na sousedy, přátele i ruch velkoměsta se může stát případná izolace.
Kus města na vesnici
Je však stále hodně lidí, kteří si výměnu města za vesnici užívají. Z Prahy do kladenské Lhoty se v roce 1992 kupříkladu přestěhovala rodilá Pražačka Vlasta Čepičková. Bývalá docentka a vedoucí katedry Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy si tam otevřela pedagogicko-psychologickou
poradnu, později, na četné žádosti místních, kandidovala do zastupitelstva a byla zvolena. Léta byla starostkou, pak místostarostkou, nyní je řadovou zastupitelkou. Za svého starostování toho zvládla hodně (čističku, opravy silnic, kanalizaci…) včetně toho, že se místní lidé začali scházet na společenských akcích,
vernisážích nebo seminářích. Na venkov tedy přinesla kus městského kulturního života, aniž by tím ale padly místní tradice, ty naopak začala podporovat. „Také chceme kulturu, také chceme nějak žít. Záleží nám na tom, mít hezké
silnice, a nešlapat v blátě,“ řekla Čepičková.
Čtěte také: Chataření - česká vášeň
Problémy satelitů
Jsou však případy, kdy se lidé stěhují natrvalo na venkov, ale vesnicím tím přidělávají spíše problémy. Týká se to
satelitních městeček u obcí kolem velkých měst, především u Prahy. Někdy tam bydlí více "náplavy" než je v obci starousedlíků. To by velký problém nebyl, potíž je ale v tom, že mnozí obyvatelé satelitů nejsou v obcích trvale přihlášeni, protože třeba drží byt v Praze pro děti a jeho pronájmem splácejí hypotéku. Obec na ně tedy nedostává peníze z rozpočtového určení daní, nároky na infrastrukturu a služby ale mají. I oni využívají
osvětlení, nechají si odvážet odpadky či potřebují, aby jejich děti navštěvovaly místní mateřské školy. Problémy jsou i třeba s čističkami, které mají omezenou kapacitu. „Ze státního rozpočtu ze sdílených daní získáme asi 9,5 tisíce korun na obyvatele, přitom velká města získají mnohonásobně více. A to v naší obci žijí i lidé, kteří mají trvalý
pobyt jinde, ale zde u nás ´zanechávají ekologickou stopu´ a požadují přirozeně od obce zajištění některých veřejných služeb,“ uvedl kupříkladu
dlouholetý starosta středočeské obce Drnek Zdeněk Levý.
Odstěhovali jste se také na vesnici? Nebo se na cestu "z města" chystáte? Diskutujte na našem fóru, nebo přímo tady pod článkem.
Kam dál?
Neprávem opomíjený hrad
Ochrání vás vaše dveře před zloději?
Žijeme v cizině
Mapa nájemného doporučí ceny
Geopatogenní zóny - dobrá a špatná místa