Lidský spánek je složitý fenomén, což samozřejmě nenapadá ty, kteří spí jako do vody hození. Víc o spánku přemýšlejí nespavci. Mají na to dost času. Nespavost jim v noci poskytuje nekonečné hodiny.
Víte, co to je paradoxní spánek? Jedna ze spánkových fází. Dokonce ta nejdůležitější.
„Je to typ spánku, pro který je specifické, že zatímco tělo je připraveno k probuzení, je mozek v nejhlubším stádiu útlumu. Je to spánek, ve kterém se nám zdají sny a konsoliduje se naše paměť. Všechny naše vjemy se ukládají do chemických struktur dlouhodobé paměti. Sny jsou vlastně jakousi bránou do našeho podvědomí. Dochází v nich k promíchávání našich starých zážitků s novými a vznikají ty symbolické obrazy, ze kterých se ráno probouzíme a žasneme, kde se to v naší hlavě bere,“ vysvětluje MUDr. Petr Hrubeš z Psychiatrické kliniky lékařské fakulty UK v Hradci Králové.
Současně odkazuje na spánkový hypnogram, který mapuje jednotlivé fáze lidského spánku. Nespavcům častěji hrozí infarkt, vysoký krevní tlak, obezita a následná cukrovka, trpí bolestmi hlavy, depresemi a úzkostnými stavy. Nedostatek spánku navíc snižuje i obranyschopnost organismu proti infekcím, zvyšuje výskyt neurologických poruch, plicních onemocnění, urologických potíží či onemocnění trávicího traktu.
Nespavců přibývá
Současné statistiky mluví o pěti až deseti procentech lidí, kteří trpí chronickou nespavostí. Souvisí to většinou s naším způsobem života. Stres a dlouhodobé psychické problémy, špatná životospráva, nadužívání různých látek jako je například kofein nebo alkohol. V horším případě může nespavost signalizovat vážnou nemoc.
Problémy se spánkem má čas od času skoro čtyřicet procent lidí. Většinou jde o akutní záležitost, která rychle odezní. Jak ale poznat, kdy už je to opravdu vážné? O chronické nespavosti lze hovořit tehdy, když potíže (špatné usínání, časté noční nebo předčasné ranní probouzení s neschopností znovu usnout) trvají déle než měsíc.
„Chronická nespavost přináší dvě úskalí. Jednak dlouhé chvíle nočního bdění, často spojené s depresivními myšlenkami, negativními pocity, s obavami a s úzkostí. Všechno se nám zdá černé a beznadějné. Druhým úskalím je následná denní únava. To znamená, že klesá naše výkonnost a nezvládáme požadavky bdělého dne,“ vysvětluje doktor Hrubeš.
Přečtěte si také: Vyzrajte na nespavost
Nebýt s nespavostí sám
Pokud nepomohou běžně známé rady proti nespavosti (spánková hygiena, ritualizace usínání, přiměřená zdravá únava předcházející spánku atd.), je načase vyhledat pomoc. Doktor Hrubeš zdůrazňuje, že člověk by neměl se svou nespavostí bojovat sám.
„Měl by se s problémem svěřit v rodině. Partner může být ten, kdo řekne „s tím se musí něco dělat, já se nebudu dívat na to, jak usínáš za volantem nebo jak se ploužíš v noci po bytě a budíš celou rodinu.“ V druhé fázi by to měl být praktický lékař. Když ten usoudí, že je to vážné, nebo že si s problémem neví rady, je možné takového pacienta přesunout do oblasti psychiatrické medicíny, jejímž jedním z odvětví je takzvaná spánková medicína. Centra pro poruchy spánku vznikají na pomezí neurologie a psychiatrie.“
Přečtěte si také: Starší řidiči bourají častěji
Rychle je špatně
Podle doktora Hrubeše dělají pacienti největší chybu, když svému problému nevěnují dostatek pozornosti.
„Snaží se ho přijmout s tím, že to tak prostě je, že se nedá nic dělat. A pak hledají rychlá zkratkovitá řešení a velmi málo se dívají na to, co k potížím v jejich životě přispívá, co je příčinou nespavosti."
Oním rychlým řešením jsou většinou hypnotika. Jejich riziko ale spočívá v tom, že jsou návyková. Při dlouhodobém užívání potom postižený bez prášků nedokáže usnout vůbec. Účinnost léků se snižuje a to vede ke zvyšování dávek. A nastává začarovaný kruh - návykové léky už v této fázi nespavost zpravidla neodstraňuji, naopak zvyšování dávek vede k dalšímu růstu potíží a člověk se už bez léků neobejde. Odvykání není snadné a stejně jako u drogové závislosti ho provázejí abstinenční příznaky.
Přečtěte si také: Nebezpečné léky pro starší a pokročilé
Hormon spánku na scéně
V souvislosti s léčbou nespavosti se vědci v posledních desetiletích hodně věnovali výzkumu melatoninu, který působí jako synchronizátor biorytmů – našich vnitřních hodin. Je to hormon, který v lidském těle produkuje epifýza (šišinka). Zkracuje dobu usínání, omezuje časté buzení a po přirozeném nočním probuzení (například návštěva toalety) usnadňuje opětovné usnutí.
„Podařilo se vyvinout lékovou formu látky, která je tělu vlastní. Je to hormon, který významně zodpovídá za uvedení mozku do stavu spánku. Jeho vnitřní sekrece po pětapadesátém roce vyhasíná, ale je možno ji substituovat ve formě vnějšího podání léku. A my věříme, že bude zaujímat čím dál významnější místo v dlouhodobé léčbě nespavosti. Melatonin totiž nemá žádné nežádoucí účinky. Neohrožuje člověka ani závislostí ani otupením nebo trvalým poškozením jeho paměti. Na rozdíl od dnešních běžně užívaných léků na bázi benzodiazepinu, které navíc doznívají i druhý den. Takže člověk, který si vezme svou tabletku lexaurinu, musí počítat s tím, že pocítí jeho tlumící účinky ještě celé následující dopoledne.“
Přečtěte si také: Dobře se vyspat je dřina
Přestože je melatonin neškodný, předepsat vám ho musí lékař. Ten totiž určí jeho správné dávkování v souvislosti s typem vaší nespavosti a případnými specifiky vašeho organismu. Rozhodně nedoporučujeme kupovat si lék například přes internet, kde nemáte zaručenou jeho kvalitu.
Kam dál?
Diabetes – základní pojmy
Je chrápání další civilizační choroba?
Co nám signalizuje bolest hlavy
Nedovolte fobii, aby omezovala váš život
Trápí vás nespavost? Řešíte tento problém medikamenty, nebo dáváte přednost alternativním metodám léčby? Co si myslíte o melatoninu a jeho účincích na lidský organismus? Diskutujte s ostatními čtenáři na toto téma. Vstup do diskuze zde.